To je milé, první je za mě nej.

Líbí se mi to zpracování, "za pár let už žádnej let" je super. Ale k obsahu mě napadá, že je to otázka priorit. Pro některý ptáčky je důležitější mít hnízdo, co není studený a prázdný, než nekonečnej let. A proč ne, každýho volba.

Leslie: Díky, Leslie, taky je mi ho líto...

Psavec: Trochu tápu, jak je to myšleno. Že je v tom příběhu chudáků víc? Nebo že je tohle běžné otcovské chování?

Yana: LadyLoba: Díky, dámy. Rým otec/sobec jsem nepoužila, ale jako by tam stejně byl.

Rozhodně povedená, vzhledem k zadání. A doufám poslední, co jsem kdy četla o velboukovi :-)

To je super. U každého asi přijde ta chvíle, kdy zavrčí a překvapí. Dokud se mluví, je to dobrý.

Hezky optimistická. Akorát mě zarazilo "má i tvá", jako by každý z vás měl těch srdcí víc.

Májová nostalgie, hezké podobenství s těmi třešněmi a kvetením, ale něco mi říká, že ty pravý grády by to dostalo teprve tam, kde jsou na konci jenom tečky.

Brr. Ale světlo jen tak nezhasne, když má zdroj.

Miňko: Tenhle hlavně ví, co nechce :-) díky!

Ještě že nevíme, co bude dál, to by nám radost kazilo dost často.

Jarda468: Taky jsi mizel v dálce, nebo to pamatuješ z té druhé strany?

Leslie: To je skvělý komentář. Přesně tak, inspirace je úžasná věc, něco ti do života přinese, možná tě i někam posune. Je to potřeba a je to fajn, nakonec.

iluze: Miňko: Děkuji!

Psavec: Zvláštní, jak drsně to na muže působí. Když je inspirací k básni žena, má to brát jako lichotku, ale když je na pouhou inspiraci degradován muž, je to ostuda?

LadyLoba: Něžná teda nevím :) dík za zastavení

Yana: Díky, Yani.

Homér: Přesně tak, jsem jako břitva. V poezii. Občas.

Opravdu procítěná depka stárnutí, působivě vyjádřená, s vymazlenou formou. Jen ten závěr mě trochu mate, rudá jako stop?