Opět hezky vylíčeno. Já ten příběh znám hlavně podle písničky, ta je docela příjemná, realita byla určitě drsnější, tak jak naznačuješ. Vadilo mi tam jenom "měli bysme" - možná je ten hovorový tvar záměr, ale podle mě tam ruší.

Jiří Turner: Děkuji.

ta"jemna": Děkuji. A ten konec... ten je pravdivej ze všeho úplně nejmíň :). Ale chápu, jak to myslíš. A taky si říkám, že je možná škoda, že jde jenom o fabulaci. Docela by se mi to líbilo :).

Amelie M.: Moc děkuju, mobilová! :)

Lenča: Děkuji za krásný komentář, moc mě potěšil.

Homér: Nikdo jiný než on sám nemůže vědět, jak to autor myslí. Jako čtenáři se můžeme jenom dohadovat a napsat, jak na nás dílo působí.

Asi to bylo myšleno jako veselá hříčka, ale na mě báseň působí spíš jako stařecké lamentování, navíc s pachutí primitivního rasismu. Omlouvám se za upřímnost.

Pěkně popsané pocity, zaujala.

Moc hezké.

Já nechápu ani druida ani kategorii víra/náboženství, ale báseň se mi líbí, vedle zlobivých duší v radiátoru nejvíc "mrskám nožkou do rytmu ubíhajícího času" - to je super!

casa.de.locos: Ale to nebylo na básníka! Orientální je můj pocit z básně a jenom mě zaujalo, že Orient je vlastně na západě :)

Krásná, plná obrazů a barev, orientální (i když Orient je východ a Maroko na západě, zvláštní :)). Závěrečné čtyřverší je skvělé.

Jiří Turner: děkuji za pochvalu :)

loner: je to horká aktualitka :)

Lenča: Děkuji :)

Já teda taky tápu :). Báseň se jmenuje Tápání a obsah je přesně takový, jak říká název... ovšem až na verš: "v jednom jsem si jistá, jsem zaprutilý ateista". Závěr "věřím a nevím zda v boha" mi to moc neobjasnil. Tak jsi si jistá nebo tápeš? :)

Pěkně sis s tou grafikou vyhrál. Výstižná obsahem, líbí se mi.

ta"jemna": áno... takové zmrzlé je to... aspoň tady u nás :)

Zamila: Díky! Nedivím se, že se ti líbí první půlka. S nadsázkou se dá říct, že je to taková zamilovsko-nohavicovská variace v orionkovém provedení :)).

Amelie M.: Dík! Ono je těžké psát ironicky o zimě a Nohavicu obejít, nějak tam pořád trčí :). To víš, že jsem ho taky měla v hlavě, stejně jako každý čtenář mojí básničky, který kdy Ladovskou zimu slyšel... což jsou zhruba tak všichni :). Myšlenka je hodně podobná (nebo spíš stejná :)), ale snažila jsem se ji vyjádřit jinak. Snad se mi to aspoň truchu povedlo.