Jiří Turner: Píšeš v hádankách, tohle mi nedělej :). K obsahu a formě by nebylo nic? :)

puero: Až teď čtu pořádně, to tvoje nebýt mužem jsem přehlídla, promiň. No já jednak myslím, že můžeš těžko tvrdit, že víš, co bys cítil jako žena.
Zároveň nemyslím, že by ich forma bránila vcítit se do básně a říct si: to je o mně, jako bych to psala já.
A za třetí - ich forma mi v tomto případě připadá citlivější. Je to ožehavé téma, pro někoho osobně nepříjemné. Ich forma dává možnost nebrat báseň jako útok na sebe, ale jako zpověď někoho jiného.
Prostě chci zasáhnout, přesně téma pojmenovat a uchopit z osobního pohledu, ale nechci nikoho ranit.
Teď jsem se do toho asi trochu zamotala, snad rozumíš :).

puero: Dík za názor. Já to chápu jako výsostně ženskou báseň, vůbec mě nenapadlo, že by ji na sebe mohl vztáhnout i muž. Jak by tvoje břicho mohlo být jalové? A celé je to v ženském rodě.
Kdybych tam dala "v jalovém břichu", vyznělo by to obecněji, ale zároveň odtažitěji, možná i útočněji, mohlo by se někoho dotknout. Ich forma tomu dává ten úhel pohledu a to vyznění, o které mi šlo, aspoň to tak cítím.

DDD: Moc děkuji. Ten konec je schválně napsaný takhle, aby zasáhl. A ich forma je tam ze stejného důvodu :).

DDD: To má jméno má svoje kouzlo, člověk v něm opravdu slyší hvízdání větru.

Krásná metafora. Připomnělo mi to, jak jsem kdysi chodila na přednášky z psychologie a pan profesor vždycky říkal: vaše mysl je jako zahrada, musíte se o ni starat, pěstovat si krásné květy a nenechat zpustnout. Ale já mám pro zpustlé zahrady taky slabost :).

Ta je krásně tajemná, vybájená, včetně toho větru... to jméno jsi vymyslel?

Snad spousta, ne? Přemýšlím, jestli má ta gramatická chyba nějaký básnický smysl, ale nic mě nenapadá.

Krásně romantická, příjemně zastřená, s působivými obrazy. Moc se mi líbí.

Ailin: Tak to jsem špatně pochopila, pardon.

To je krásné. Páska - láska :). A je moc dobře, že je pořád aktuální, gratuluji.

Já to vnímám spíš tak, že v anonymitě se rychleji projeví a odhalí to negativní, v tom souhlasím. Ale pokud jde o normálního slušného člověka, nezatíženého žádným traumatem apod., tak přece nezačně mluvit vulgárně a urážet jenom proto, že může. Ale možná jsem idealista :).

Pěkná úvaha, taky o tom někdy přemýšlím. Podle mě je to o schopnosti najít střední cestu mezi tebou zmíněnou neomaleností a na druhé straně neupřímností, licoměrností. Obojí je myslím špatně, i když to první asi dokáže víc ublížit.
A pokud jde o anonymitu internetu - člověk se všude chová tak, jak je mu to vlastní, prostředí za to nemůže.

Krásná myšlenka. Člověk toho promrhá, až hanba. A co vynalezli prokrastinaci, je to stokrát horší :)). Tvoje báseň přiměje k úvahám, povedla se.

Zamila: Amelie M.: No právě, to je ten problém, skončila jsi na půl cesty. Já tu báseň taky vnímám jako "volnostylovou", jenže když tam pak něco krásně sedne rýmem i rytmem, tak to ještě víc podtrhne ty nedokonalosti zbytku a pokusy o rým jako "života - ukrytá". To už je lepší nechat volným veršem všechno - můj názor :).

Rýmování místy hodně skřípe, ale to "do boje alarmy spěch přístroje" se fakt povedlo. I obsahově jsou tam velmi silné momenty, má to atmosféru, celkově chválím.

Je to taková črta, ani nedává prostor na nějaké podrobnější vylíčení nebo příběh, ale i tak toho říká dost. Napsáno velmi pěkně. Obsahem vyznívá poněkud černobíle a naivně, ale to je v daném formátu asi pochopitelné. Na nějaký hlubší zásah je to u mě moc mělké, líbilo by se mi to jako součást něčeho většího.

Jestli to je reakce na komentáře pod tvými minulými texty, tak se moc nepovedla. Jestli ne, asi bys měl nejdřív reagovat.

NoWiš: Myslím tím, že jste oba napsali krásné verše, moc se mi líbí. A zdvojování (i ztrojování) dělá myš, pořiď si novou :).

Zajímavé. Není to můj žánr, ale napsáno dobře. Líbí se mi, jak zkoušíš různé věci :).