Jiří Turner: Děkuji za pochvalu. Abych řekla pravdu, singulár mě vůbec nenapadl, obsahově mi tam seděl plurál a nic jiného jsem ani neřešila :). A "svic" je spisovný tvar, i když asi méně používaný, no ale v básni s klášterem a tak mi to opravdu přijde v pořádku. Nebýt vás čtenářů, netrkne mě nic :).

DDD: Moc děkuji! Já myslím, že se podceňuješ, určitě bys to uměl. Je to spíš o rozdílném přístupu, pro mě je poezie spíš hra, ráda zkoumám různé její možnosti.
To poslední dvojverší podle mě naopak nese hlavní myšlenku a celé to uzavírá. Asi to vnímáme každý jinak.
A ten projekt je opravdu zajímavý, fascinuje mě, jak různorodé věci mohou vzniknout ve zdánlivě pevně vymezených mantinelech.. čeština je prostě úžasná :).

Meluzina: Díky, tvůj názor mě moc těší :).

koiška: Děkuji.

Severak: Tak to je, dík za návštěvu :).

Sucháč: Děkuju :). To bylo fakt ze života...

Amelie M.: Díky! U svic problém nevidím, češtinu nijak nekomolím. Spíš ta myšlenka je trochu kostrbatá, ono naroubovat smysluplně klášter na atom není jen tak. Tys to teda sfoukla raz dva, klobouk dolů, na to nemám :).

mannaz: Moc děkuji za přečtení i za pochvalu, potěšila jsi mě :).

Ailin: Děkuji za návštěvu i za komentář, je to takové ze života.

Jiří Turner: Moc děkuji, jsem ráda, že se ti to líbí, jak to je :).

Zamila: Děkuju, určitě by to šlo natáhnout. Tohle je jenom taková črta, ani nevím, jak to nazvat, tak radši bez zařazení :).

Amelie M.: Přesně tak, smutná realita. Jsem moc ráda, že ti to přišlo zajímavě napsané :).

Hezké vyznání, takové až mužsky přímé.

Jiří Turner: Myslím, že jsi na to kápnul. Nejsi jediný, komu vyprávění připadalo useknuté. Já v závěru pointu viděla, ale určitě to šlo ještě dotáhnout, dopovědět, vyšperkovat. Teď z nadhledu to vidím, takže děkuji. Asi by ten rozhovor šel použít jako stavební kámen nějakého příběhu, sám o sobě je málo.

Pajalord: Dík, i když to zase tak zábavný být nemělo :).

ta"jemna": Děkuju, jo, je to maso.

Máš docela fajn děsivé sny :)). Jinak to je ještě celkem veselý příběh, znám horší, kdy se tahají peníze z umírajících, no brr...

Hezké. Jenom mi připadá, že si obsah básně a zařazení do kategorie protiřečí. Nebo aspoň poloprotiřečí :).

Tohoto hříchu se myslím dopouští víc lidí. Snad jenom dítě, někdo mentálně postižený nebo takový ten čistý člověk plující životem bez potřeb a závazků (velmi vzácné) je vždycky upřímně jen sám sebou. Všichni ostatní si nasazujeme masky, máme jich spoustu pro různé příležitosti, a teprve za celým tím zástupem druhých já schováváme sami sebe.
Jsem se nějak rozepsala, inspirovala jsi mě :).
Takže k básni. Pěkně jsi vyjádřila myšlenku, ty obrazy sedí. I když je to volný verš, cítím v něm určitý řád, pomáhají mu ty občasné nenásilné rýmy. Kdyby to v závěru završila nějaká pěkně zrýmovaná pointa, nemělo by to z mého pohledu chybu :). Ale chápu, že jsi chtěla vyjádřit naléhavost, ta tam je.

Bolavé, hezky jsi svoje pocity přenesla na čtenáře, takže se báseň povedla. Forma by šla ještě učesat, ale mně se docela líbí právě ta syrovost a opravdovost.