Máta: Děkuji, těší mě, že jsem tě inspirovala k zajímavému zamyšlení. Posouváš moji úvahu trošku do jiné roviny, od objektivní pravdy k subjektivní, která je vlastně osobním přesvědčením, názorem. Z tohoto pohledu jsou pojmy pravda a lež zaměnitelné velmi snadno a každý je může vidět jinak. Já psala spíš o vědomé lži, když člověk ví A, ale tvrdí B. I tady to ovšem může být relativní, jak psala už Amélie...

Amelie M.: Moc děkuji za komentář. Ale nezlob se, neberu ho jako nesouhlas :). Ty jsi vlastně dopověděla moji myšlenku, že všechno, i pravda a lež, je z jistého pohledu relativní.

DDD: Rozumím, jak to myslíš, a souhlasím.
Ale pořád myslím, že tvůj lhář se svědomím je někdo jiný než lhář z Améliiny básničky, který naslibuje cokoliv, a když už ho to začne svazovat, klidně odejde. Prostě svobodu si vzít nedá, žádné okovy nepřipouští. Aspoň tak jsem to pochopila.
Jinak je to moc pěkné téma k debatě, kterou doufám ještě rozvířím svou krátkou provokativní úvahou, jmenuje se Chvála lži :))

DDD: Tak to jsi potkal jenom amatéry, ne skutečné lháře :))
Ale vážně. Myslela jsem to tak, že lhář si říká a dělá co chce, neuznává žádné morální ani jiné hranice, proto mi ty okovy k němu nesedí.

Homér: Aha, no tos na to fakt kápnul :))

Krásně obrazné, nejvíc se mi líbí závěr. Jen mi to připadá docela roztříštěné, což je možná záměr, jsou to tři samostatné části? A taky moc nerozumím zařazení mezi miniatury :).

Amelie M.: Jo, to celkem dává smysl. Já akorát chápu lež trochu jinak, ne jako pouto, ale jako něco, co se veškerému svazování vymyká, uniká z něj a dělá si, co chce, naprosto svobodně. Jako svazující pouto s jasně vymezenými hranicemi mi připadá spíš pravda. Ale možná je to jen můj pocit, nevím :).

Líbí se mi, hezky zní.

No jo, tohle by se vyhazovat nemělo :). Hezké.

Pěkná miniaturka. Jen mi obsahově nesedí ty okovy - kdo nebo co je v okovech? Lhář ani slib jeho lásky určitě ne. Když už, tak drcené jsou spíš ty okovy než něco v nich, ale pak je špatně slovesná vazba.

koiška: Jé, tak to mě těší, moc děkuji :).

Ten obrat s vlajkoslávou se mi stašně líbí. A působí na mě trochu nostalgicky, možná proto, že plenková sláva dneska už moc nevlaje, ale končí spíš v popelnicích :).

další puzzle? :)

Jiří Turner: A tu sloku jsi tam měl dát, je ze všech nejlepší! :)

Mám chuť s dovolením zneužít tohoto originálního díla a uspořádat anketu na téma, které mě osobně zajímá. Snad se autor nebude zlobit :).
Nedávno jsem totiž debatovala o vztazích v ženském sportu a konkrétně biatlonu, které jsou navenek a na kamery úplně nejsluníčkovatější a holky se milujou a navzájem si fandí, že to upřímněji už nejde... Já jako starý skeptik to vidím trochu jinak a myslím, že tím hlavním motorem, co je žene, je naopak vzájemná rivalita a hlavně to, že v se v týmu vyskytuje někdo jako Gábina :). Moje anketní otázka zní: kdyby si Veronika Vítková mohla vybrat, jestli v závodě bude 2. a Gábina 1. nebo doběhne až 3., ale Gábina bude 29., co by si podle vás zvolila? :)

Amelie M.: Že jo? :D Je to legrace, jak ze soutěže blbnem. Já si napřed vybavila v paměti, že harfa má cosi takhle trčavého, a pak si to ověřila na googlu :). Loket totiž byla v pětici slov ta nějvětší zrádnost, aspoň pro mě.

:DD
Už i ty, Jíro? Tak to je konec... :/ :D

Amelie M.: Díky! Jo, jsem s ní spokojená, ze svých soutěžních básniček zatím asi nejvíc, a na tu bídu zadání...
A pokud jde o loket:
http%253A%252F%252Fleccos.com%252Findex.php%252Fclanky%252Fharfa
%3B363%3B470
Jak dokládá obrázek, v odborném názvosloví se té části harfy, co trčí ven, říká koleno. Ale vzhledem k tomu, že nad ní je krk, mi loket připadá minimálně jako rovnocenná alternativa. Už proto, že loket takhle trčí skoro pořád, zatímco koleno jenom někdy :). Prostě já se rozhodla říkat tomu v básnické licenci loket a hotovo :)).

Máta: Děkuji, tomu říkám povzbuzení! :)
Ta asociace mě nenapadla, ale asi máš pravdu, syndrom mengele nejspíš máme někde v podvědomí.
A s ich-formou máš taky pravdu, asi to tak musí být. Šlo by to udělat i tak, jak píšeš... akorát by mě to muselo napadnout :).

Nicol: Už mám pět čtenářů, to zavazuje :). Takže pokračování určitě bude, jenom asi ne tak dlouhé, nechci to uspěchat a odfláknout... Každopádně moc děkuji za přečtení i komentář.