shane: Jak že stačí tři z pěti?!
To jsem sakra měla vědět! :D

Mamka: Vtipné. Místy mi to úplně nesedí rytmicky, ale myšlenka super, ta to přebije.

Aneb třikrát touha :). Nejvíc se mi líbí ta, co juká, to je roztomilá představa.

Myšlenka určitě zajímavá, ale to členění veršů mi do trioletu nesedí, jako by se v něm ztrácelo kouzlo téhle formy. Rukou večeře se mi taky nezdá. Každopádně motiv je dobrý, možná by stálo za to zpracovat ho jinou formou, bez omezení soutěžního zadání.

Taky mi tam různě přetékají slabiky. A to "Ach, kde že!" mi zní jak z červené knihovny, pardon :). Mám pocit, žes to tam tlačila na sílu, umíš psát tak o 150 % lehčeji.

Povedly se oba.

Amelie M.: Děkuji za pochvalu. Ale mám pocit, že se ty triolety už ani nechce nikomu číst, jsi vzácná výjimka :).

Ignácius J. Reilly: Díky, hezké snění ;-)

Hezký obraz zimy, i když už jsem naladěná na jaro :). Jenom prosím bílý sníh, ne bílí.

Dneska ráno poprchávalo a bylo v tom cítit jaro. Nejvíc je totiž cítit právě na dešti, úplně jinak voní déšť na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Hezky sis zašuměla, líbilo se mi :).

Slavo B: Díky, rytmus je základ :).

PrimaDen: To jsem moc ráda :). Děkuji za návštěvu.

Líbí se mi lochneska.

korálek: Moc děkuji.

shane: Díky za komentář, nepleteš se :).

GULI: Děkuji, to je zajímavá myšlenka :).

Timothy A. Postovit: Děkuji, to jsem moc ráda.

Zamila: Děkuji za názor. On asi každý vnímá sílu a kvalitu básně trochu jinak, protože jde o to, jak zarezonuje konkrétně v něm, jak se sdělení autora protne se zkušenostmi, prožitky, myšlenkami čtenáře.
Tohle je taková "fasádová" báseň. Je psaná relativně jednoduchým jazykem a nezaujme na první pohled. Obsah je schovaný až za fasádou, člověk se k němu musí "promyslet", ale v kom fasáda nezarezonuje, tak se za ni ani nepodívá.
Ale určitě to nechápej tak, že by mi tvůj komentář vadil, je úplně přirozené, že každá báseň osloví jen někoho. Jenom mě přiměl k zamyšlení, proč zrovna na tohle dílo mám tak rozdílné reakce :).

Moc děkuji, potěšila jsi mě :). "To zveš mě do tance" je jako myšlenka schválně s takovým odrazem, prostě tam ten lehounký předěl cítím. Může být dotek i dotyk a po pravdě jsem nad tím ani moc nepřemýšlela, dotyk mi tam padl nějak automaticky (že by podvědomá asociace dotyk - styk? :D ). "Spad" je vědomá gramatická úlitba rytmu. A jednoslabičná údernost je tady zcela záměrná, jak už jsem vysvětlila v komentáři níž.

Ignácius J. Reilly: díky :))