Líbí se mi zajímavý a netradiční nápad. Vlastně se tady vyzdvihuje ochočený a spořádaný život proti nejisté svobodě :). Oceňuji také zpracování, protože přepsat bajku do básně musí být hrozně těžké. Přesto upozorním na pár formálních chybiček, které mi kazí dojem: mezi nás dnes v noci najednou přišel, "co jsi to za zvíře", "přišel jsi, vlčku, jak nezvaný host", mnozí však byli.
A "málo jim cokoliv unikne stejně" mi zní jaksi divně. Co třeba "máloco unikne jim stejně " - "před stájí stojí neochvějně"?

Lenča: Děkuji :).

Mám pocit, že bych poznala autora, i kdyby to byl anonymní den :). Je typicky tvoje, lehká a zvláštně neuchopitelná. Zřejmě umožňuje různé výklady, já v ní asi i vlivem zařazení do kategorie vidím lásku a to, jak nás povznáší. Jenom drobnost - na verši "poslední z snílků" jsem zaškobrtla, tohle by se recitovalo těžko.

Kouzelná. Víc nedodám, opakovala bych předešlé komentáře.

Moc pěkná úvaha. Virtuální komunity opravdu mají svoje specifika, mám s nimi několik zkušeností a zjistila jsem jedno - ten pocit anonymity je falešný. Dřív nebo později se stejně každý odhalí, někteří jsou si sympatičtí a přirozeně k sobě tíhnou, další zas naopak, úplně jako v reálu. Schovávat se za písmenka prostě nejde, to je snad ta vůbec nejhorší skrýš :).

Devils_PIMP: Mám pocit, že jsem ti něco takového už jednou psala, tak se asi budu opakovat. Je obrovský rozdíl, jestli napíšeš "tohle dílo nemá umělecký přínos" nebo "tohle dílo pro mě nemá přínos", případně "tohle je hrůza" nebo "tohle je podle mě hrůza, protože...". První verze autora akorát naštve, druhou (pokud je trochu soudný) vezme a možná si z tvého komentáře něco odnese.
Omlouvám se autorce díla, že tady řeším něco, co sem ani nepatří.

Devils_PIMP: Správně, pro tebe to přínos nemá, to jsi předtím nějak opomněl zmínit.
Až přestaneš vydávat své subjektivní a nepodložené dojmy za obecné pravdy, možná tvé komentáře budou vyznívat jinak a dostanou smysl.

Devils_PIMP: Nezlob se, ale tvoje hlášky o uměleckém přínosu a BPH už nejsou ani k pousmání.
1. Tohle je svobodný prostor, kam si může vkládat kdo chce, co chce. I kdyby to mělo přínos třeba jen pro něj. Jestli se ti dílo nelíbí, můžeš ho zkritizovat, poukázat na konkrétní nedostatky. Ale naznačovat, že na amatérský literární server nepatří nic, co nemá tzv. umělecký přínos, je směšné.
2. Kolik děl nejen tady, ale v literatuře vůbec, má umělecký přínos? Jedno ze sta, jedno z tisíce?
A především:
3. Kde bereš tu drzost posuzovat, které dílo má umělecký přínos a přidanou hodnotu a které ne?
Ber to, prosím, jako reakci na tvé komentáře obecně, nejen na tento.

gabkin: Se zapojením fantazie do čtení básní naprosto souhlasím, v tom je kouzlo poezie. Ale gramatika podle mě nemá s fantazií co dělat, to jsou jasně daná pravidla. Někdy je jejich porušení záměrné a přínosné, básnické novotvary jsou velmi zajímavé. Ale pro čárky to, myslím, neplatí.
Problém čárek je podle mě právě v tom, co píšeš - spousta lidí si není jistá, kam vlastně patří a kam ne, proto je ani neřeší a při čtení nevnímají. To ale nic nemění na tom, že z gramatického hlediska jde o hrubé chyby, které na některé čtenáře (třeba na mě) křičí z textu úplně stejně jako špatně napsané i/y. Proto myslím, že je lepší v případě nejistoty čárku vynechat. Poezie tuto toleranci umožňuje a chybějící čárka na rozdíl od té navíc nepůsobí rušivě.

kekebreke: Jo pily, jasně :) To jsem byla raněná slepotou.
S čárkami se to má tak, že z gramatického hlediska nepatří do 6., 8. a 12. verše. Vyjadřují zde rytmický předěl, který bych já raději vyjádřila rozdělením do veršů, protože čárku vnímám jako gramatický znak.

Stručné, pěkné.

Nerozumím verši "pil slyšet kvílení". Není to překlep?
A stejně jako u jiných tvých básní mi přebývají některé čárky. Všimla jsem si, že často dělíš verše do půlveršů a rozděluješ čárkami i tam, kam gramaticky nepatří. Já bych, pokud ten předěl vnímáš jako nutný, raději rozdělila verše na dva. Ale to je asi otázka vkusu a taky toho, jak silně kdo vnímá čárky jako gramatické prohřešky.

Rytmicky kulhá, ale obsahově určitě zaujala. Vzpomínám si, že v dětství pro mě byly louže daleko důležitější než dnes. Vím, že se stárnutím člověk ztrácí řadu věcí, ale že i louže, to jsem si uvědomila teprve teď.

Já půjdu proti proudu, připadá mi to docela laciné. Po svižném a vtipném rozjezdu mě pointa zklamala. Chápu, že to tak mělo být, je to dílko k pobavení, ale přesto - prostě to není moje gusto.
A když už je řeč o slabikách, mně zase jedna přečnívá u Kámasútry, tam bych "na" klidně vynechala, podle mě to dává smysl i bez něj.

Má to atmosféru, ale neuchvacuje. Přemýšlím, jestli to není tím trochu vágním vyzněním - úsměvy na rtech,vlahý polibek... to pro mě prostě postrádá sílu sdělení. Nejvíc se mi líbí první, kdyby bylo poslední, možná bych to vnímala jinak.

Dobré! :D

Řeknu to tak. Já nekomentuji pro sebe, ale pro druhé, pro autory děl, které tady čtu. Moje komentáře jsou spíše delší, promýšlím je a snažím se, aby dotyčnému nebo dotyčné opravdu něco sdělily. Zkrátka aby to byla skutečná zpětná vazba, o jakou tady stojím i já. To znamená, že mi komentáře chvíli trvají. A proč bych měla svůj čas věnovat komentování děl někoho, kdo mi dává najevo, že ho můj názor ani nezajímá? Autory se smajlíkem "je mi to jedno" komentuji jen výjimečně. Výjimkou jsou ovšem ti, kteří mě svými reakcemi přesvědčí, že jim to ve skutečnosti ale vůbec jedno není :).

shane: Vlastně jsem výslovně nezmínila nic, báseň je psaná v obecné rovině. Je jenom na čtenáři, jaký výklad si do ní dosadí, a možností je spousta, jak ukazuje už diskuze. Každopádně máš dost bujnou fantazii :).

kekebreke: Děkuji.

shane: Tvůj komentář to hází trochu do jiné roviny, než jsem myslela. Ale to je v pořádku, tahle báseň opravdu může mít různé výklady, jak jsem psala už v komentářích níže. (I když teda plést si ženu se psem, ještě navíc s ohařem... :))