samiVdavu: Je to až zvláštní, že když napíšu ďábel, někdo si za to sám od sebe dosadí Putin :). Ale tak to myšleno nebylo, ďábel je pro mě válka a všechno, co ji provází. A místní lidé - ti, co nechtějí nebo nemohou ani bojovat, ani utíkat - asi vnímají jako agresora kadého, kdo jim střílí po domech atd., ať už to je kterákoliv strana. Takže "ďábel si rozoral" samozřejmě je básnické vyjádření a v tomhle smyslu trochu přehnané, ale jinak myslím ani ne, bohužel.

Yana: Díky, pochopila jsi správně, že to není jen o té válce, ale hlavně o nás. Protože na tu válku nezapomněla jen média, ale třeba i sociální sítě, kde se široce rozebírají uprchlíci a problémy v západní Evropě, ale že se mnohem horší věci dlouhodobě odehrávají prakticky stejně daleko východním směrem, neřeší skoro nikdo.

samiVdavu: Díky za příspěvek, i když z něho jsem trochu zmatená. Kde vidíš nějaké hodnocení nebo vyjádření jednoznačného názoru? Říkám jen to, že válka na Ukrajině je hrozná a zapomněli jsme na ni. Nepřikláním se k žádné straně, jen k lidem, kteří tam musí žít. A v čem myslíš, že báseň přehání?

puero: Díky za komentář. Opravím tě, ono to - bohužel - ještě nedopadlo, takže nad koncem vzdychat nemůžu. Zatím je to jen povzdech nad průběhem, tím, jak válka dopadá na lidi, a taky nad tím, jak se o ni nezajímáme. Možná postrádáš nějaký názor, zhodnocení příčin, odhad dalšího vývoje... ale to by asi chtělo jiný rozsah a jinou formu než básničku... a taky jiného autora :).Takže jsou to jen pocity v kategorii básně/smutné, což je vlastně žánr povzdech :).
Ale zaujalo mě, co píšeš o pointě. Jako čtenář totiž mám ráda básně, kde si se mnou autor trochu hraje a teprve na konci zjistím, jak to vlastně je. Pak si to třeba musím přečíst znovu, vidím věci zase z jiného úhlu, najednou to do sebe zapadne a tak, prostě mě pointy baví. A nemyslím, že by se básně s rozuzlením na konci hodily jen k některému žánru, resp. jsem o tom takhle nikdy neuvažovala, ty jo?
No a vodítka tam byla - zapomenutá válka vytlačená z prvních stránek novin, uhelný prach, bratrovražedný boj... Ale uznávám, že poznat z toho Donbas bylo trochu náročnější :).

Jsem trochu zmatená. Ten fernet s tonikem byl v ledovém stavu, že taje? Slova padají na zem, protože jsou nízká? Asi mě napadají jiné věci, než by měly... možná je to tím, že pro mě je řečeno příliš málo :). Místo náznaků přidej plyn, pak to teprve bude mít grády! :)

Tak ta tedy je. Opravdu umíš.

Amelie M.: Yana: Yano, moc děkuji, potěšila jsi mě. A trošku jsem to upravila, aby odpadlo "jsi se".

Smutný, ale velmi výstižný obraz. Povedla se :).

Amelie M.: Díky, jsem moc ráda, že se líbí :). Taky by to tak šlo, ale líp mi to zní takhle dlouze, kvůli rytmu.

miroslawek: Aha, to jsem netušila, o reálném životě nevím nic :). Díky za prostý komentář.

Na tak malém prostoru mě dvakrát "jen" bije do očí, druhé bych nahradila třeba "a". Jinak se mi líbí.

Hezké, opravdu. Jen si říkám, že z větší výšky jsou taky větší pády... :)

Ubýhá čas? To jako fakt? :)

shane: Těch 60 % jsou výsledky průzkumu zmíněného v závěru mého textu. Nevím o tom, že by se tato statistika změnila, a stejně je to jedno.
Zato mě zaujalo, že přirovnáváš ženy k háravým fenám. Mám k tomu dvě poznámky:
1. I kdyby se žena chovala jakkoli svůdně nebo vyzývavě, neopravňuje to k násilí vůči ní. Nikdy.
2. Nazvat takhle ženu může jenom ubožák.

shane: No hezky ses rozjel: "některé ženy se chovají jako háravé feny"... "podobné násilí vypadá tak nějak přirozeně"...hm... a mně pořád nebylo jasné, kde se těch 60 % hlasujících vzalo, tak dík za vysvětlení.

Máta: Děkuji, moc pěkně jsi to napsala.
Technická nebo řekněme umělecká stránka je tady druhořadá, jde vlastně o "feministickou" agitku, aktualitku, která má hlavně poukázat na problém. Takže jsem ráda, že zaujala :).

loner: Co máš proti mávání úsměvem? Bez něj by na světě bylo docela smutno :).

PrimaDen: Moc děkuji!

Severak: Díky za komentář, potěšil mě! Trošku jsem to upravila, snad k lepšímu. A určitě ocituj, bude mi potěšením... můžeš sem pak hodit odkaz? :)

Amelie M.: Děkuji, jsem moc ráda, že vedla i k zamyšlení, přesně o to mi šlo :). Snažila jsem se psát tak, jak se opravdu mluví, možná až moc...