Mamka: Paráda!

Zajímavé, já asi budu oponovat (už zas :)). Ozvěny postupně slábnou, s bouřkou mi to pocitově nejde dohromady.

To se bude na oslavě hezky přednášet :).

princeznacarodejkaZ: Moc děkuji.

Nikytu: Děkuji, to mě moc těší. Tím víc, že šlo o zadanou formu s povinnými slovy. Ale něco se prostě píše lehce :).

Nikytu: Moc děkuji, přesně takové to mělo být :). A já už chci léto!

Nikytu: To opravdu neznamená. A často zůstane jen u chtít :). Dík za zastavení.

Nebo rovnou myší... hmm.. :) Hezký!

Nikytu: Díky za návštěvu i komentář :).

Haiku moc nemusím, ale ten obraz mě zaujal.

krásná myšlenka

Nikytu: Vystihla jsi tu myšlenku velmi dobře, děkuji :).

Amadeo´´: Děkuji a souhlasím. Tvůj příměr s hudbou mě zaujal, ale nemyslím, že cesta k oblíbenosti je tak snadná. Jednoduché a neoriginální sdělení určitě zaujme ještě méně než složitý experimet. Spíš je to o hledání kompromisu mezi originalitou a sdělností. Ale oblíbenost je stejně jen jedna stránka věci a velmi relativní, na tomto serveru mluvíme o pár desítkách čtenářů a zpravidla několika málo komentujících, tohle o kvalitě moc nevypoví. Důležitější je možná vlastní pocit z díla.

Lenča: Děkuji, to mě moc těší.

samiVdavu: Napsal jsi to přesně s tím slovníkem, já se snažila o přesné vystižení pocitů, takže spíš tradičním způsobem, i když doufám, že obrazy úplně tuctové nejsou, aspoň jsem od nikoho vědomě neopisovala :).
S tím prožitkem jsem to asi špatně pochopila tak, že myslíš, že vycházím z vlastních zážitků. Tak to totiž není, u mě je psaní ryze fantazijní záležitost. Ale za schopnost prezentovat emoci děkuji, tu bych měla moc ráda :).

korálek: Děkuji za návštěvu :).

samiVdavu: Souhlasím, že to vyjádření není zrovna novátorské... i když slovník smutku se asi nabízí sám a těžko ho vyjadřovat slovy patřícími k jiným emocím. Ale jedné věci nerozumím - o jakém mém prožitku to píšeš? :)

Líbí se mi to. Bez zbytečných popisů jsi vystihla jeho nervozitu, čtenář to úplně živě vidí, nejen scénu, ale hlavně do něj. Jenom jedna věc mě zarazila. Jsem hnidopich, já vím, ale prostě vnímám i detaily a potřebuju, aby racionálně seděly, jinak příběhu nevěřím. A žádný čaj tak rychle nevystydne :).

Hezké vzpomínání, i když smutné.

Taky nechápu ten poprask. Je to dílko stručné a primitivně jednorozměrové, ale nelze mu upřít jasnost sdělení a břitkou pointu. Komu tohle stačí, je spokojen, kdo hledá něco víc, poohlédne se jinde.