Děkuji, Ali, jsi hodná, díky!!

stříbřitě nádherné

nostalgik: Děkuju, děkuju, tu sílu hledám, ano, psaní mě v tom pomáhá.

Děkuju!!!!

každý verš- drahokam!

miniaturka jak perličky z písničky..:-)

aliwien: ano, Ali, je to podle napsáno pravdy a moc děkuju!!!

vidím to před sebou jako obraz....

To je běh života,
ty můj milý,
že přes nejednu kratochvíli,
začneme více hledat a víc se ptát...
"... jak vlastně žít? a co dát?"

PrimaDen to napsala za mě...:-) na mě dílko působí příjemně

Severka: Máš pravdu, děkuju!

podruhé Tom: to je fakt.

Mám pocit, že bych měla vysvětlit, a nejen Tomovi, co mě k této úvaze dovedlo. Nebyl to žádný negativní (ani jiný) komentář , ale jen tak jsem si zalistovala dílky jiných autorů než těch,které mám v oblíbených.. a obsahy i způsoby psaní těchto dílek mě dovedlo k otázce: co tady vůbec dělám, neboť to byla dílka, která já nechápu a asi nikdy ani nepochopím. Možná je to věkem, možná způsobem života, to nevím... Takže doufám, že je to vysvětlení dostačující pro všechny, i pro Toma:-)

ne, nejsem to já

Ali, ještě nevím, byl to náhlý impuls

Tu nádheru nemohu oceniti dost,
co hezčí je než trvalá krása hvězd,
když svítí vám na cestu cest,
kam jdete jeden zutý druhý bos...:-)

ALIWIEN: děkuju, Ali, ta naděje umírá poslední už docela dlouho, ale.. to sem nepatří. I já jsem ráda, že po delší odmlcejsem se do toho zase dala.....čao:-)

Tak jako všechny úniky,
i poezie hledá, co chybí mezi "já i ty"....

nostalgik: jé, děkuju mooc!!!!!

Jasně, že to je dobře!!! a úplně prostě a jednoduše ti vzkazuju: mě se to líbí