Je to prozaická miniatura, která nese stopy básně ve volném verši. Báseň v ní podle mne je. prosekat to, přeskupit. A rozumím Ti. Není to tak dávno, seděli jsme celá rodina v jedné výletní restauraci. Přišla tam mladá maminka s asi tak pětiletým chlapcem. Nemohl jsem z nich spustit oči, přišlo mi že každou molekulou svého těla, žije pro toho malého chlapce, bylo to tak přirozené, dokonalé a přítomné. Chlapec šel na záchod a jen došel na roh tak rychle vytáhla mobil a ve zběsilém tempu začala do něj ťukat prsty. Nestalo se nic hrozného, jen to rozbilo kouzlo, které jsem v tom viděl.
Máš cit pro poetiku života.

Tvoje vnímavost a schopnost přenést to do textu. Je to senrjú, ale nacházím tam sezónní slovo, nad tím jsem se pousmál.

Moc pěkné a geniálně načasované.

Ty seš zvíře! Pobavilo.

Takových komentářů a já nikde. Skvělá pointa, ale zbavil bych se rýmů, kombinace volného a vázaného verše vyžaduje znalost vázaného verše a tady mi to moc nesedí. Bez rýmů by to bylo super.

Závidím Ti tvůj životní entuziasmus. Určitě nejsi vyčpělá. Moc pěkná báseň.

TOHLE NEMÁ CHYBU!

Moc pěkně zpracované. DDD tu kdysi řekl, že i volný verš má rytmus, vnitřní rytmus. Myslím, že tím myslel, že by se báseň neměla rozpadat na části, měla by jakousi neviditelnou silou držet pohromadě, při čemž by v ní mělo být ale vnitřní napětí, jakási dynamika, zároveň by měla mít spád. To se ti skvěle povedlo. Co se týče obsahu nebudu se pokoušet uchopit neuchopitelnost (tu v tom vidím). Je to podle mého soudu skvělá série.

První si nějak nedovedu představit, druhé je moc pěkné, třetí skvělé!

Po flámu?
Moc pěkná báseň, poslední větou navazuješ na úvod, nechal bych ji tam.

Líbí se mi jak píšeš.

Vysypeš tu spoustu textů, které z Tebe prostě vyletí, ale s ohromnou fantazií a slovní zásobou. Neměl bych nato. Na jiném serveru se prosazuje směr, který si říká ženská poezie a mnozí se ptají, co je to mužská poezie? Kdo ví? Třeba tohle.

Mě ten zlatý písek nevadí, jako fotograf vím co je zlatá hodina a moc možností není. Myslím, že by se v básni neměly vyslovovat emoce, měly by se vytvořit ve čtenáři, takže bych něčím nahradil slovo krásný a pak by to byla krásná báseň. Jako dobrý příklad může posloužit název, zapadá do textu básně a můžu si říct štěstí, ale není vysloveno. Jestli popisuješ skutečný okamžik, tak Ti to přeji.

:-)
Jak málo stačí slov.

Jako máma než se ohlédneš jsou z baráku pryč. Je to miniatura ve vázaném verši, má jeden rys podobný haiku. Jako autorka nevstupuješ do textu a nehodnotíš. Moc pěkný letní okamžik.

Moc se mi na tom libí schopnost autorky v rámci poměrně úzkých pravidel haiku, uchopit téma jinak, neotřele.
Za mne skvělý!

Můra73: Nevnímal jsem přichází pošta to jako metaforu, přesně v duchu zinyho odpovědi snakemu. Jinak klidně se tři.
:-)

Hořký úděl básníků.
:-)

Když se to nedá vydržet.
Jednou na dovolené se vedle naší chatky utábořila parta která celé noci hrála na rozladěnou kytaru a falešně zpívala, nejsem žádná fajnovka, ale bylo to mučení. Tohle je spíš o vztahu. Fajn mini.

Nevím, jak jsem to mohl minout. Na začátku jakoby ten rytíř byl v tobě a pak jakoby si ten obraz vyprojekovala na někoho koho si potkala. Má to tak většina lidí. I já projekuji obraz své vnitřní ženy na některé ženy, které potkávám, fyzicky nebo virtuálně a vnímám, že některé ženy projekují obrazy svých vnitřních mužů na mě. Máš v sobě předobraz (archetyp) rytíře hrdiny a to je moc pěkné, ta černá barva je na místě, ten předobraz je v tvém nevědomí. Dost Jungovi analytické psychologie. Báseň je to moc pěkná. Velmi vhodná fotka k ní. Rytíř má hlavu,ale není v obraze. Je to tajemné, v souladu s básní.

Přeji Ti krásný narozeninový den.

Nejdřív voní deštěm a pak rezaví, takový už je život. Tvoje parketa.

Nemůžeš se dočkat sluníčka tak mu polezeš naproti? Tvoje klasika, tohle umíš.