Sejde z očí, sejde z mysli,
kdo si svoje city syslí...:-(

Souhlasím s tím, že kmotrov skvěle vystihl, co chtěla autorka sdělit. Ovšem šťoura by se třeba mohl podivit Jeho poněkud nelogickému myšlení! Proč se bránil vyříznutí postižené části, když věděl, že stejně zase doroste?
Jenže to už by nebyla poučná bajka o škodlivosti přílišného otálení, když je třeba jednat...:-)

kmotrov:
I když nejsi žena,
prací přetížena,
dycinky se hodí
vědět, jak to chodí!
:-)))

Lasak: O.K., jen jsem podal vysvětlení. Hravost je můj recept jak se odreagovat, když z něčeho na mne padne stín...Nejsem sice ještě tak osvícený moudrostí a varovnaný jako Žblabuňka či Psavec, ale tohle je jeden ze způsobů, jak se vyrovnávám s tím, co se na nás valí ze všech stran...:-P

Devils_PIMP: Vyhánět čerta ďáblem mi netřeba, pekelníku. Ale dík!
Já jsem klidný, jen jsem až v nezvyklé míře všude narážel na pesimismus. A k této milé osůbce mi prostě některé věci nesedí. :-P

Nikytu: Hele, Niky, já přece nic nedramatizuji, ani se nechci hádat! Jen jsem vyslovil svůj názor a podpořil pozitivní myšlení. Víš, je dost na pováženou, kolik jobovek se na nás valí z médií a kolik jich člověk najde i v tvorbě autorů nejen tady...Přiznávám, že jsem raději veselý! To zelený mužíček má plnou hlavu vážných myšlenek a blížící se přísahy. :-P
Znáš mne a víš, že jsem si z tebe trochu i střílel s těmi dvěma cestami, když jednu vylučovaly tvé páté verše ve všech slokách! :-P
Takže konec dohadování a měj se sluníčkově! :-)

Lasak: Je to taková zvukomalebná hříčka, popěvek, kde se vždy čtyři verše ve sloce rýmují a pokud jde o ty páté, rýmují se se stejnými v ostatních slokách. Samozřejmě se díky tomu nevyhnu opakování některých slov a naopak třeba ve 2. sloce stejně znějící slovo znamená pokaždé něco jiného! :-)

Lasak: Ale to je omyl! Nemám nic proti krásám podzimu, také je vnímám a někdy i opěvuji...
Jen jsem napsal, že vážnější a pochmurnější témata nejsou příliš vhodná pro čas pošmourných dnů, protože to v lidech probouzí splíny. A sklon k nim může ovlivnit negativní směřování našeho osudu...:-)
A u Niky mne prostě tenhle výběr překvapil. Vnímal jsem ji dosud spíš jinak...:-)))

Nikytu: Nic se nemá přehánět, Niky! S pochmurnými tématy v těchto ponurých podzimních dnech je tak snadné sklouznout i podobné nálady a přitáhnout si do života splíny! Znáš to: "Jaký sklon, takový směr osudu..."(Aštávakra).
Takže doufám, že se brzy i u tebe objeví něco hravého a optimistického...:-)))

Nikytu: Já vím, že jsi hravá! :-)
To já taky...Ráno jsem si v busu naťukal do mobilu něco o mývalovi. Dám asi do deníčku.:-P

Nikytu:
I když se octneš na hraně,
nesmíš se cítit nahraně
ještě nic není prohrané,
věř mi, to vážně né!

Jenom my sami určíme,
zda něčeho se bojíme,
ač o tom nic moc nevíme,
to jistě zvládneme!
:-)))

Mimochodem, pokud jednu cestu vyloučíš (tu zpět), tak ti zbývá snad jen jedna, ne? :-P

korálek:
Víš, já to četl vlastně už v květnu, dnes jsem si v tabulce aktivit všiml, že tu byla Lenča a co právě četla. Není tam jméno autora, tak jsem nahlédl znovu. No a byl jsem zrovna v nostalgické náladě...:-)

Povadly květy sedmikrásek,
co zbylo z našich dávných lásek?
Vzpomínky něžné jako sen,
naděje, co si hýčkáš jen...
:-)

Zemřelo nám léto,
podzim je tu zas,
smutkům patří veto,
radujme se z krás...

Tak nějak dávám přednost radosti z pestrých barev podzimu, před šířením zvěstí, že je to u nás jak u snědeného krámu...:-)

Padl z toho na mne nevýslovný smutek...Čím to, že dnes narážím na věci, které vyprávějí o velké lásce a vzápětí i o ztraceném lidském štěstí? A zítra je výročí dne, kdy jsem byl tím nejšťastnějším mužem na zemi! :-(
Ale člověk se musí umět vyrovnat s tím, že něco se už nevrátí...
https://www.youtube.com/watch?v=4L_yCwFD6Jo

melody: Marná snaha přemluvit démona Tempuse, aby ti dovolil opustit časovou smyčku, čarodějko! :-)))

Oříškového cizince vystřídal mahagon...:-P

Přemítám, proč mne cosi nutí číst dále, i když já jsem stoupencem vázaného verše. Snad je to tou atmosférou, kterou to navozuje...:-P

Prostějanek má pravdu! A vlastně totéž tvrdí i milancholik. I když člověk sdílí i jisté jeho výhrady, přesto se sem musí vracet, protože to je jako magnet...Má to jisté kouzlo živého a bezprostředního prožitku a probouzí to zajímavé asociace. Člověk zase při čtení sám tak nějak ožije. Takže: rád jsem četl. :-)))

Má to své kouzlo, mám čokoládu rád,
jen žádnou bych v ní asi netopil,
verše tvé četl jsem si dnes tu rád,
snad duši tvou jsem trochu pochopil...
:-P
Je to takové neortodoxní, tak trochu se to vymyká všemu, co jsem zatím četl. Žije to svým nevšedním životem. Myslím, že to je dobře! :-)))