melody: Marná snaha přemluvit démona Tempuse, aby ti dovolil opustit časovou smyčku, čarodějko! :-)))

Oříškového cizince vystřídal mahagon...:-P

Přemítám, proč mne cosi nutí číst dále, i když já jsem stoupencem vázaného verše. Snad je to tou atmosférou, kterou to navozuje...:-P

Prostějanek má pravdu! A vlastně totéž tvrdí i milancholik. I když člověk sdílí i jisté jeho výhrady, přesto se sem musí vracet, protože to je jako magnet...Má to jisté kouzlo živého a bezprostředního prožitku a probouzí to zajímavé asociace. Člověk zase při čtení sám tak nějak ožije. Takže: rád jsem četl. :-)))

Má to své kouzlo, mám čokoládu rád,
jen žádnou bych v ní asi netopil,
verše tvé četl jsem si dnes tu rád,
snad duši tvou jsem trochu pochopil...
:-P
Je to takové neortodoxní, tak trochu se to vymyká všemu, co jsem zatím četl. Žije to svým nevšedním životem. Myslím, že to je dobře! :-)))

Temperamentní a zas snivé
verše, leč smutek čiší z nich,
přiznávám, je to působivé,
však den ten není z posledních!

Usměj se, celý svět se změní,
rozkvete zas naděje květ,
tak odkaž splínům zapomnění,
život začíná právě teď!
:-)))

Velmi působivé! V prefixu bych vypustil slovo "dřív" kvůli slabice, jinak je skvělý! :-)))
Asi bych, být na tvém místě, zkusil psát vázaně, ale třeba by ti to moc přistřihlo křídla! Všiml jsem si i tvé posedlosti oříškovým cizincem...Připomnělo mi to jednu dávnou (žel jen platonickou!) lásku s podobnou barvou vlasů. :-)

Poezie jako slohovka? To jsme my neměli!
I když já ještě na základce nám naše krásná a mladá češtinářka (byla fakt božská!), zadala vyprávění na téma "Můj sen"...Nutno podotknout, že jsem tenkrát popsal asi pět stránek A4 a pak to i četl před třídou! (Byl jsem tehdy posedlý Tichomořím...).
Hádal bych, že máš hudební vzdělání a děláš s dětmi. Kdo jiný by si zachoval dětskou snivost?:-)))

Tak jsem kouknul, kdo přihlášen je tady,
když já sám jsem tu dnes jen ze zvyku,
já ve dvaceti neměl tyhle spády,
naivní spíš a žijíc jako v snu.

I když obsah triumfuje nad formou, (zde bych sdílel výhrady Yarrodovy!), stačí k tomu, aby probudil zájem, kdo se za tím skrývá. Konec konců, je to prvotina...:-)

ŽblaBuňka: Tak to je parádní faux-pas! Na chvilku jsem byl kdesi jinde, kde se reagovalo s citací výroků druhých. A svůj vlastní výrok jsem připsal Tobě a odpovídal si na něj! Promiň, Mistře, již nemladému popletovi...:-(

vanovaso: Máš pravdu, něčí osamělost v dnešní době už lidi nepřekvapí, ba ani nezaujme, ovšem klasický výraz "žhavit drát" v dnešní "bezdrátové" době ano...:-(
Náhodou jsem sem zabloudil, když jsem hledal cosi jiného a nestačím se divit, jak jsem se kdysi otvíral světu. Snad i proto, že třeba v Praze to bylo trochu stereotypní: přes den makačka, večer usínání s mobilem v ruce a jistou opuštěností v srdci...Takže i ty komentíkové diskuse byli jakýmsi zpestřením. :-)))

Zamila: Od někoho, kdo píše tak krásně a něžně, i jedno slovo potěší...:-)

ŽblaBuňka: A to je jen dobře! :-)

http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=3183-laska-je-zbozi-podpul
tove
Takže po téhle inventůře by ses měla zbavit všech těch braků, jakkoli jsou snad teď In! Nepodléhej módním trendům, ale vytvoř si svůj osobitý styl, pak nebudeš muset platit za lásku, leda snad svým srdcem, ale i to bude v ideálním případě jen směnný obchod výhodný pro obě strany...Hodně štěstí! :-)

iluze: Takže vnímáš jemné nuance? Láska na tisíc způsobů? :-P

Částečně souhlasím! Láska má totiž mnohem více podob než jen ty čtyři...:-)

Iluze splývá se svojí antičásticí deziluzí? Nebojíš se anihilace ? :-P

Ač tři týdny již od léta
teď oddělují nás,
přec romantický poeta
zří všude plno krás...
:-)

Psavec: Není zač! Ten tvůj recept na šťastné stáří je velmi inspirující a pravdivý. Takový ze života...:-)

Love will tear us apart and then the darkness poured in our hearts...