Eleanthir: Díky! Jj, kdysi jsem míval docela rychlé nohy a ve škole jsem vyhrál padesátku! Později jsem se stal vytrvalejší a dokonce zkusil Jarní a Podzimní běh Homolkou (na 4 000m)
:-D

korálek: Díky! Jsem rád, že se Ti to líbí, i když to je bezmála deset let staré...:-)

kalinka: Děkuji, Kalinko!
Romantik jsem až na půdu,
jiný nechci být snad,
kráčím vstříc svému osudu
a na svět chci se smát.
:-)

korálek:
Snad šestka padne a přinese Ti štěstí,
v noci i za dne zkoušíš s city hrát,
každý z nás jednou stojí na rozcestí
a touží se tou cestou srdce dát...
:-*

Amelie M.: Zřejmě ne! :-P

Amelie M.: Tak to se tedy omlouvám za omyl! Nějak jsem si vsugeroval, že jsi z menšího města a tam moc vináren nebývá. Ale vinárně bych i já dal přednost! :-)

Amelie M.: Když já nevím, jak se to sem vkládá! A nejsem taková pěvecká hvězda jako Ty, ošlehaná hospodskými ventilátory! I když musím uznat, že jsi zpívala hezky, bylo poznat, že to táhneš...:-)

Amelie M.: Děkuji, Amálko! Víš, že se to dá i zpívat? Vlastně jsem měl napřed melodii...:-)

korálek: Díky! Chtěl jsem sem vnést trochu zimní nálady...:-)

annaav: Přímo božská! :-)

Psavec: Není zač, příteli! Jsem zvědav, zda i já za deset let budu schopen takhle bavit čtenáře...Nu, doufám, že to ještě budeš moci posoudit! Vždyť čukovi ze saspi už je taky 80! :-)
Mimochodem, má tam u mne být "psí! "
Nějak se mi to zdvojilo...:-P

Zanevřel na sněžný skútr
a zakoupil starý kutr,
na něm často prodlévá,
je globální obleva!

A co s těmi dárečky?
Vozí saně (s kolečky),
v nich teď jezdí, vážení,
má vlastní psíí spřežení!

Na saních zas jezdí Santa,
usmějte se na pasanta,
když vás potká na rozcestí!
Vozí lásku, vozí štěstí

a možná vám z velkých dálek
veze i nějaký dárek
od těch, které rádi máte,
s láskou na ně vzpomínáte...
:-)


Kaesen je tedy psavec?

A sakra! Tak já to tu mám dvakrát...Objevil jsem to, když jsem použil abecedního všech seřazení dílek. :-(
takže se omlouvám, ale mazat to nechci, přišel bych o krásné a zajímavé komentíky u jedné z obou verzí...:-)

Všem, co sem ještě zabloudí: Omylem jsem přisoudil onu inspirační píseň Mirku Hoffmannovi, v prefixu jsem to opravil, v odpovědi Gabkinovi to ale nezměním! Správně je, že to zpíval Pavel Bobek, který byl také mým oblíbencem...:-)

Je fakt, že nejvíc inspirace máme, když se nám daří zle, zvlášť když se zařekneme, že budeme psát jen o tom hezkém a pak vykrádáme nesplněné sny a za pomoci fantazie naplňujeme své předsevzetí. Když pak je nám trochu lépe, zdá se nám, že Músa nás jaksi opomíjí a skrblí darem inspirace a život se zdá zase být tak nějak o ničem, bez barvy, bez příchutě i bez zápachu... Ale jak píše Žblabuňka, lze psát i o tom hodně hezkém! Prostě každá krajnost je inspirující, ať už jsme na dně či naopak na vrcholu! :-p

Čtu "byli jsme mladí" a zdá se mi, že sám ani nedohlédnu k těm časům, kdy mi bylo jako Tobě. A přesto si ještě nepřipadám tak stár! :-P

Báseň je jako krásná žena,
milována i zavržena,
báseň je vše, co právě cítím,
je plevelem i něžným kvítím...
:-P

Eh, k čemu je ti modré z nebe?
Toť duchna trochu studená...
Raději sám bych přikryl Tebe,
má touha žhavost slunce zná!
-)
!

Nádhera! :-)

Tak tuhle jsem asi na literu ani v té tvé knížce nečetl....
Zřejmě předchází tvým hodně odvážným erosenkám...:-P