fastavačka:
Díky!
Jsem rád, že verše nevinné
líbí se teď i ve Zlíně...:-)

Pajalord: Jenom...

korálek: Díky! To je od Tebe moc hezké, že jsi sem po pěti měsících znovu zabloudila a nechala mi tu další milý komentík...:-)

korálek: Děkuji!?-)

Snad mám jen bujnou fantazii,
možná jsem tolik sečtělý,
či blázen jsem, že láskou žiji
ve všední den i v neděl?
:-)

Pajalord: Díky! Jeno, jsem si tak hrál...:-)

oslov radek: To je prima! :-)

korálek: Díky! Psát ošklivá by přece nemělo smysl...:-)))

Tom Cortés: Obávám se, že můj zájem se teď upírá trochu jiným směrem...:-)

Tom Cortés: Tak to jsem nevěděl, proto jsem se divil, že by taková lingvistka tohle nevěděla! Tímto se jí tedy hluboce omlouvám a věřím, že odkaz pomůže těm, kdo v tom nemají jasno...:-)))
Pokud jde o rozdílný výklad, každý to vnímá jinak, já momentálně takto, ovšem mám jistý handicap v tom, že neznám sbírku "Bosé nožky!" A vzhledem k momentálním zdravotním problémům má i starý romantik sklon ke skepsi...:-)

Tom Cortés: Když se na mne někdo chystá šlápnout, ať už jsem včelka či růžička, je logické považovat jej za součást nepřátelského světa a za tu víru zaplatit i cenu nejvyšší.
A pokud jde o to skloňování zájmena Já, tady se podle mne se svojí námitkou sekla Zamila! Je na to přece jednoduchá pomůcka v podobě záměny Já za TY. Ve mně jako v Tobě...Následující odkaz podá ucelený výklad všem, kdo tápou:
http://www.mojecestina.cz/article/2012092804-sklonovani-zajmena-
ja

ŽblaBuňka: Díky, mistře!:-P

ZiiTemi: Děkuji...:-)

Nebásník: Díky! I já jsem si zde neskromně pomyslel, že se mi to docela povedlo, i s tím napodobením tehdejšího stylu a jak naznačuje Jiří, každý z nás má v sobě i kousek ženského elementu a ten právě zde ovládl i mé tvůrčí síly...:-)

Nebásník: Díky! Když má člověk správnou inspiraci, citlivou romantickou duši a kousek toho básnického střívka, napadne ho ledacos...:-)

korálek: Díky! Jsem rád, že se i Tobě líbí...
Jak už píšu níže a sama si i můžeš povšimnout, jsou to vlastně dvě spojené básně, každá s jiným typem rýmu. A vznikla jako mnoho jiných díky komentářové diskusi na písmáku pod úplně jinou básní. A prakticky obratem! Někdy se to tak podaří, že Tě někdo naladí na tu správnou vlnu...:-)

Pod fíkovými listy
ukrývá touhy hlad,
mé ruce pianisty
s ní chtěly by si hrát.

Jsem anděl s ďáblem v těle,
(ten navrch má teď snad!)
a přání svoje smělé
jí vyjevil bych rád.

Mám slova změnit v skutek
či jak ten Josef být,
co Putifarce utek',
protože chtěl mít klid?

:-)

casa.de.locos: Nezbývá, než onomu štastlivci pogratulovat! A pokud je to tak šťastné a neodborné zadání, pak i Tobě a popřát vám oběma hodně štěstí! Ať vám dlouho vydrží...:-)))

☻Odteď budu na Tebe pohlížet jako na literární obdobu Vladimíra Renčína. Některé jeho cizokrajné hlášky u jeho kresbiček jsou prostě boží a jsou jeho svérázným vyjádřením humoru! :-)))

Mám rád Shakespeara a jeho komedie. A Ty mi připomínáš Kateřinu ze Zkrocení zlé ženy! To byla skvělá holka...:-)))

casa.de.locos: "Zaprvé nevím, co to je a zadruhé mne to uráží? " Sůl nad zlato :-P
Takže znáš i pohádky a máš Sloní paměť! :-)))
Má poznámka a mnou vytvořený novotvar neskrývají v sobě žádnou skrytou urážku! Vznikl jako snaha něco vyjádřit a neuchylovat se k cizím termínům, které pohříchu moc neovládám, o mém názoru na jejich četné zařazování do naší krásné mateřštiny nemluvě! Jen jsem reagoval na tvou konverzaci s Tomem a myslel tím nutnost velmi rychle spolykat velkou porci povinné literatury, což se musí nutně projevit i v inspirační kaskádě. :-P
A tahle odpověď Tomovi mne naplnila obdivným nadšením!

> Tom Cortés: Čtu seznamy děl k maturitě, a chce se mi ječet. Tak ječím. Chci se naučit ječet v iambickém pentametru.<

Hezký víkendík! Snad je i u vás tak krásně jako tady...:-)))

A takhle vznikají nové směry! Chtěl jsem být chytřejší než mechanická okurka a zeptal jsem se strejdy G., tak už vím, na čem jsem! :-P
Zdá se, že jsi velmi podnikavá dívka se širokým záběrem...:-)))
A to prokládání kurzívou mi připomnělo knihu Pavla Hejcmana "V těchto prchavých okamžicích". Tam jsou takto označeny vzpomínky, které oživují děj knihy o stárnoucím italském profesorovi archeologie, vdovci a otci děvčátka, které mafie použije jako rukojmí, aby jej donutila s ní spolupracovat. A on citově tápe mezi svojí sexy
americkou asistentkou (která ale byla ve službách mafie!) a půvabnou švagrovou, sestrou své zemřelé ženy, která se nevdala a vychovává jeho dceru.

Svědectví o kanibalismu?