PrimaDen: Díky! Taky si myslím, že jsem to vystřihl docela pěkně...Na to, že to bylo dítko okamžiku, prakticky psané na jeden zátah...;o)

Yana: A začpak to? Neříkej, že jsi jak ta dáma, co má 1. schůzku na inzerát v restauraci a domlouvá si s vrchním, že když si bude chtít dát zákusek, řekne jí důvěrně: "Ó nikoli, má boubelatá!" To aby na onoho partnera učinila dojem jako štamgast...;o)

taron: Díky moc! Víš, ona je spousta fajn holek, které se zbytečně trápí, že nemají modelingovou postavu. Zbytečně! A svět je opomíjí, tak holt to musí napravovat starý zkušený pes...;o)

Marbal Škutin:
Díky! Že to potěší zrovna chlapa, to jsem ani nečekal...;o)
Původně jsem tím chtěl rozveselit jednu komentátorku mé básně Oblékáš noční košilku /ona je jinde a říká si dokonce kulička, ale tu báseň si tu lehce najdeš taky!/, které se ten úvod sice líbil, ale pak posmutněla, že už je jí do té košilky nějak víc...Dokonce uvedla i míru v pase, tak jsem jí sdělil, že já v něm měl /než mi přestal platit!/ dokonce 178 i když v poněkud jiné orientaci a nakonec mé snahy potěšit vyvrcholily tímhle dílkem...;o)

Zamila: A hele! Ty jsi se mi tu ale nezvykle rozpovídala...To všechno lze tak půvabně říci o jednom veršotepeckém blázínkovi? Co já si jen se vší tou chválou počnu? Já vím, že ty moje veršovánky jsou převážně na jedno téma: O lásce víc jak stokrát jinak! Ale naštěstí mám bohatou slovní zásobu, takže mne hned tak někdo neodhalí...;o)
Každopádně díky za návštěvu, trpělivost při louskání mých ptákovinek i za přeněžný komentík...;o)

Nikytu:
Přál bych si být ten vyvolený,
kterému vánek hladí tvář,
pro lásku jedné krásné ženy
odložit poustevnický snář...;o)

Zamila: Děkuji! Hravý to jsem a když je nálada a dobrá inspirace, tak i velmi něžně výmluvný ..;o)

Severak: Máš pravdu, ale první nejsi! Plíhala mi už připomněla jiná čtenářka...;o)

Zamila: Ano, takový jsem já, matinko!;o)))

Zamila: Díky! Beru Tvé návštěvy pozpátku a zaujala mne pestrost Tvého slovníku. Podobně se tu kdysi vyjadřovala i dívka v modrém.;o)

Zamila: Nejen pro ně, ale třeba i pro jistou něžnou provokatérku. Vlastně, ono by se jich našlo asi víc, co už člověk poznal. Jenže tahle je Tvá vrstevnice a fakt srdci milá, ač ne přímo ještě zamila...;o)))

Zamila: Čti! Díky...;o)

Zamila: Jsem to ale namyšlenec, co?;o)

Zamila: Já jiné ani nepíšu!;o)))

Zamila:
Díky!
Možná Tě svedla k snění,
když uléhalas zas
a raní kuropění
byl pro Tě i Múz čas.

Třeba již někde čeká
i pár Tvých veršíků,
než život dá jim měkká
chůze Tvých prstíků

po černé klávesnici,
PC či noťasu,
tak dokaž s růží v líci
svůj smysl pro krásu....;o)

Severak:
Díky! Tohle vlastně byl takový pokus o něco nového a na dané téma. Bylo to do soutěže "Zamyšlení nad obrazem Kamila Lhotáka." Půjčil jsem si dvě encyklopedie jeho dílek a knihu jeho stejně se jmenujícího syna o něm, abych věděl, co vlastně byl zač. Tu synovu knihu jsem začal číst ještě v trolejbusu a doma jsem to dorazil...;o)

Zamila: Děkuju! Nevím, čím jsem si zasloužil tolik Tvé pozornosti a chvály, ale přiznávám, že jsem tím velmi potěšen!
I já sleduji postupné rozšiřování Tvých jazykových prostředků v komentících a nejspíš brzy skočím i na to Tvé nové dílko.;o)))

Zamila: Asi si začnu psát slovník superlativů! Myslím, že bys ho stačila zaplnit! Že mne ale bereš úpřímo frontálním útokem...Nu, poznávej a pouč se...;o)

Zamila: Díky! Řekl bych, že číst i komentíky je zážitek...;o)

Zamila: I já jsem pěknej kousek! ;o)