KlarKoss:
Potají vcházíš do mých snů,
a řídíváš mé kroky za dne,
zářivá hvězda všech mých snů,
než zase jitřní rosa padne.

V Tobě nacházím smysl žití,
stávám se hvězdou zářící,
když v očích Tvých se láska třpytí
a zdá se býti stálicí.

Jsi moje něžné díkuvzdání,
ozvěnou touhu budíš snad
v srdci, co marně citu brání
a věčně chce Tě milovat...;o)))

P.S. Nad ničím se tak krásně nesní jako nad povedenou něžnou básní kohosi stejných kvalit a nic tak neinspiruje a neprobouzí fantazii jako právě četba podobných dílek. Budiž za ně dík!;o)))

KlarKoss:
Souhlasím s Yanou: Zůstaň svá! Když jsem se poprvé podíval, kdože to před tím zabloudil na moji stránku, zapůsobilas na mne pozitivně, pořád mám dojem, že Tvá Tvář je mi povědomá, třeba jsi dcera někoho, kdo mne kdysi okouzlil, každopádně po Tvém sdělení v perexu jsi mi ještě sympatičtější.;o)
* Drogy, kouření i přemíru alkoholu taky nesnáším a následné vytahování se či dokonce agresivitu přímo nesnáším. Kdo se neumí bavit přirozeným způsobem, tomu nevěřím ani v jeho změněném stavu vědomí...A nedá se mu důvěřovat...;o(
Pokud jde právě o ty cigarety, vyjádřil jsem se to dost srozumitelně v básni: Tak zahoď už tu cigaretu!

KlarKoss:
Když se tak člověk podívá na Tvoji fotku, napadá ho, kde taková pohodu vyzařující dívka s tak nevšedními a ne vždy právě často rozšířenými zájmy přišla k notorickému žárlivci!
To měla Tvá věštecké koule poruchu, kávový lógr se špatně usadil, anebo karty a kostky vyjímečně lhaly ?;o)

KlarKoss:
Rád zasnil jsem se s rusovláskou,
co sympatickou být se zdá,
a pomazlil se s každou hláskou
jak ten, kdo tohle kouzlo zná

a s ozvěnou si taky hraje
na perpetuum mobille,
vychutná šum říčky i háje,
pochválí hříbě kobyle,

na vonnou růži pěje ódy,
k něžné dívce ji přirovná,
rád navrací se do přírody,
hospody pouze zvenku zná.

A když už potěší jej cosi,
do veršů hned to zkouší dát,
velebí rosu, úsvit bosý,
skřivánka zpěv i jitřní chlad....;o)

KlarKoss:
"Chtěla bych", toť jen vize snová,
"Chci!" činí pravé zázraky!
Když člověk v sebe víru chová,
stvoří i duhu nad mraky.;o)))
P.S. A proto já tuším i zde mám báseň Chci! A zřejmě nejsem sám! Kdesi jinde si nás tenhle název zvolilo asi pět...;o)

KlarKoss: Tak to moc děkuji. Jsem rád, že jsem dokázal upoutat i právě Tvoji pozornost. Mne pro změnu zaujal výčet Tvých zálib a přiznávám, i Tvoje tvář a její výraz, stejně jako krásné rusé vlasy...Některé Tvé zájmy i sdílím, i když ne asi tak intenzivně. Měj se fajn a navštiv i další mé stránky. Třeba Ti ještě něco padne do oka. Bývám až staromódně romantický...;o)

Zamila: Děkuji moc! Byla šita horkou jehlou, protože to bylo do soutěže pořádáné dobříšskou knihovnou a ty obrazy Kamila Lhotáka jsou dost jednoduché, bylo těžké si vybrat něco, o čem by šlo něco napsat.Tak jsem v šibeničním čase projel dvě encyklopedie a za večer přečetl knihu jeho syna o onom svérázném malíři. Budu to mít letos v litwebáři, heč!;o)

Orionka: Já děkuji za návštěvu i milá slova. Koukni i na další mé hříšky...;o)

Zamila: Díky! Sice nevím, co Ty víš o mé upřímnosti, ale pokud to takový dojem vyvolalo, jsem rád!;o)))
I když tady trochu zapracovala fantazie, když jsem si se Zdeňkou Lorencovou zpíval /při rádiu/ právě její hit Vrať mi vlnky pod sukýnky...Jinak Ti doporučím bezva knihu, jmenuje se Verše pod osnovou a vydal ji československý svaz textařů a libretistů v době, kdy Ty jsi byla ještě malé děvčátko, kterému vánek zvedá sukénku...Jsou tam moc prima texty mnoha známých písní i ty, u kterých ani já neznám melodii.;o)

Zamila: Já píšu samé dobré! Ale díky...;o)))
P.S. Doufám, že Ty nekouříš...

Zamila: To už se směješ mně nebo ještě té básni?;o)))

Zamila: Děkuji! ;o)))
Když je ta správná nálada a v hlavě Ti hučí neodbytná melodie, tak verše přijdou sami!

Zamila: Díky! Sám sebe nejvíc udivuji, když si to tak s odstupem pěti let čtu...Ale je to dobrý pocit, číst si tak milé kritiky a věřit, že na nich a zřejmě i ve mně něco je...;o)))

Zamila: Jsem rád, že se Ti to líbí, i když je to taková staromódně znějící věc, ale s tím básnickým zvířetem mne nezlob! ;o)

ŽblaBuňka: Díky! ;o)

Yana: Máš baculky kamarádky?;o)

PrimaDen: Díky! Taky si myslím, že jsem to vystřihl docela pěkně...Na to, že to bylo dítko okamžiku, prakticky psané na jeden zátah...;o)

Yana: A začpak to? Neříkej, že jsi jak ta dáma, co má 1. schůzku na inzerát v restauraci a domlouvá si s vrchním, že když si bude chtít dát zákusek, řekne jí důvěrně: "Ó nikoli, má boubelatá!" To aby na onoho partnera učinila dojem jako štamgast...;o)

taron: Díky moc! Víš, ona je spousta fajn holek, které se zbytečně trápí, že nemají modelingovou postavu. Zbytečně! A svět je opomíjí, tak holt to musí napravovat starý zkušený pes...;o)

Marbal Škutin:
Díky! Že to potěší zrovna chlapa, to jsem ani nečekal...;o)
Původně jsem tím chtěl rozveselit jednu komentátorku mé básně Oblékáš noční košilku /ona je jinde a říká si dokonce kulička, ale tu báseň si tu lehce najdeš taky!/, které se ten úvod sice líbil, ale pak posmutněla, že už je jí do té košilky nějak víc...Dokonce uvedla i míru v pase, tak jsem jí sdělil, že já v něm měl /než mi přestal platit!/ dokonce 178 i když v poněkud jiné orientaci a nakonec mé snahy potěšit vyvrcholily tímhle dílkem...;o)