Krásně sděleno, Milane! A já žil dodnes v přesvědčení, že máš dcery. Ani nevím, kde jsem to vzal...;o)

Dívka v modrém: Zdá se to být včera a přece se toho tolik změnilo. Z milé dívenky, která nalézala potěšení v krátkých milých glosách mých dílek je okouzlující slečna přesně odpovídající zdejší první sloce, která několika verši umí vykouzlit tu správnou náladu. A tak jsem to teď pro změnu já, kdo tiše přichází a přemýšlí, jak to jenom říci. Prostě, líbí se mi to a je-li autorka vskutku taková, jaká se být zdá, je to vzácný skvost, zvláště v dnešní době....;o)

chloeee: Takže si to zpíváš z plných plic?;o)

chloeee: Děkuju! Měl to být lehounký písňový text, který by čtenáři něco sdělil melodickou formou a vybídl jej ke zpěvu, aniž by kladl přílišné nároky na přemýšlení či pěvecké schopnosti. Tomu jsou podřízeny i vcelku jednoduché rýmy s opakováním textu 1. verše a i melodie je taková. Prostě takový malý pokus o hit!;o)))
Snad se to povedlo!

PrimaDen:
Půvabné! Víš, co bych napsal být na jeho místě?

Toužíš si přečíst o sobě v mé tváři,
chceš, abych popsal, jak voní Tvůj dech,
že Tebe jen si hledám ve svém snáři,
že stále mám Tě rád i po letech...

Chceš, abych po Tobě dnes zase toužil,
v polibku něžném skanul na Tvých rtech,
nepřítomností Tvou se opět soužil,
pro Tebe chvěl se v něžných záchvěvech...;o)))

Dívka v modrém: Díky! Historie se holt někdy opakuje...;o)

katitek: Děkuju!;oX I když jak už jsem odpovídal Severce: Není oušek, do nichž bych to šeptat mohl...;o(

PrimaDen: Díky! ni když mne jaksi zaráží, že je Ti k smíchu, když tu jaksi smutně vyznávám lásku neznámé virtuální krásce...A rozhodně se to nedá srovnávat s Neckářovou písní, z níž tu cituješ...;o)

Miy: Děkuji! Je milé, že mladá dívka, která nenávidí celý svět a vymazal by vše lidmi stvořené nalézá zalíbení právě v mých verších...;o)))

taron: Díky! Může poeta psát i jinak než poeticky?;o)

speranza5: Díky! Občas i slepé kuře najde zrno a amatérskému poetovi se podaří dát zas dohromady optimistické a lehounce plynoucí dílko, které snad potěší...Já mám zase takové muzikální období a tak si zpívám a skládám na ony melodie i vlastní slova...;o)

taron: Zdá se Ti to surové? Jenže, jak Ti neuniklo, tady už měl rád jen ten jeden! Surově se choval vůči sobě, když to snášel!

Co je po lásce, která zebe,
když u srdce by měla hřát?
On snášel jí i modré z nebe,
ona o jiném snila snad.

Tak proč to tedy protahovat?
I on má právo na štěstí...
Proč trpět má a nemilovat,
když jinde smí jej nalézti?
;o)

Severak: Ale zazpívat si to můžeš i bez kytary! ;o)

Hunter: Děkuji! Samozřejmě, když se to člověka přímo netýká, může si to prostě jen broukat...;o)

Makyna: Děkuji! A plně souhasím s tím, že upřímná, nezištná láska zmírá na úbytě. Snad i proto se ji též snažím rozdávat, kde se dá...;o)

PrimaDen: Máš jistě pravdu, ale v černých chvilkách, kdy splíny mají navrch, se člověku celý život zdá být nesmyslný a zbytečný...
Jak vidíš, nakonec jsem se z toho oklepal a dospěl k "moudrému" závěru...;o))))))))

Zamila: Inu, mělo to takové být, viz vysvětlení Veronice...;o)

mr Scraper: Díky! Byla to rychlovka na objednávku v době, kdy jsem začínal...;o)
Ostatně i dnešní hity se často moc nerýmují...Což není omluva, jen konstatování.Prostě jsem povýšil obsah nad formu a co chceš taky stihnout při svačině v kantýně?

Severka: Děkuji, hvězdičko! Máš zcela pravdu a já bych taky u žádné takové své štěstí nikdy nehledal...I kdybych byl fakt ve vatě!;o)

prostějanek: Díky, Janku! Přitom jedna z prvních...;o)