Amelie M.: Díky! Zdá se, že tahle setba mi přinesla bohatou úrodu ovací! Má ješitnost blaženě vrní...;-)

vanovaso:
A co Ti v tom brání? ;-)

Amelie M.:
Ahoj!
Zdá se, že možná budeš teď častějším hostem mých stránek, když už znáš cestu. Pokud Ti mé verše umožňují vstoupit do říše snů a učinit Tě na chvilku šťastnou, čti mne po libosti, mám toho tu dost a někdy mé (re)komenty zastíní i vlastní dílko.
"Štěstí je to jediné, co člověk může dát, i když to sám nemá!"
A já jsem rád, když jsou lidé i mou zásluhou
šťastní. Možná tak trochu toužím stát se v jejich vzpomínkách nesmrtelným! ;-)
*A možná Tě to inspiruje i k nějakě další úvaze, třeba o tom, co je to štěstí...#

Amelie M.:
Ahoj Amélie!
Přeji Ti, aby se Tvá křídla nehojila "nekonečně" dlouho a doporučuji Ti knížečku Chalíla Džibrána : Zlomená křídla. Bude se Ti líbit...;-*

Amelie M.:
Nekonečno jsou dvě nuly
hříšně spolu spojené,
jak se krásně k sobě tulí
v nekonečné touze své!;-)

Zajímavé, že Tě jako ženu zaměstnávají právě podobné myšlenky...;-)
I když já tu vlastně taky s pár prima děvčaty vedl kouzelné debaty na podobná témata...;-)
Když tak ráda přemýšlíš, jukni na www.osel.cz.
Najdeš tam nekonečně mnoho zajímavých námětů! Měj se fajn! M.

vanovaso:
Už je Ti fajn? Tak to jsem rád!
Já nechtěl jsem Tě vylekat...
Tvá zkušenost a báseň má-
toť podobnost jen náhodná!
Že o mne bála ses tu snad
je milé! Nemusíš se bát,
že zvolím tohle řešení,
ač z básně mojí smutek zní...
;-)

Devils_PIMP:
Dík! To potěší...;-)

Devils_PIMP: Připadá mi úsměvné, že právě Ty oslovuješ Boha.;-)
Jinak díky za slova chvály a jen doufám, že nebyla míněna tak, že je to první má věc, co se dá číst!;-)

PrimaDen: Já vím! Taky to nevzniklo teď. Jen jsem to sem taky dal, protože se mi to docela povedlo.;-)

ŽblaBuňka: Díky! Ale dny jsou ted zas teple...;-)

vanovaso: Neboj, nechystam se ted na odchod.Jeste vas tu chvili budu zlobit!;-)

vanovaso: Líbí se mi ta úžasná lehkost, s jakou se vyjadřuješ, i optimistická pohoda, která z toho přímo sálá! Nádhera...Díky! ;-)

taron: Prostě jen takovej tiskovej mluvčí, co se umí šikovně vyjadřovat a mnoha slovy vlastně nic moc neprozradí?;-*

vanovaso:
Dokonalost spočívá v maličkostech, ale dokonalost - to není maličkost!
(Michelangello)

Takže nikdo není dokonalý a právě u žen je taková drobná nedokonalost velice púvabná, protože je činí nevypočitatelnými a tedy i přitažlivějšími!;-*
Příliš dokonalá žena by muže brzy unudila k smrti, protože by si její reakce lehce spočítal i na vědecké kalkulačce! A život bez občasného milého překvapení by nestál ani za to žít! ;-(
Když už jsem to nakousl, přečti si Trunečkovu knihu "Blažená Alma mater uprostřed týdne". Tam hlavní hrdina, oblíbený profesor matematiky, zpestřil svůj výklad pokusem o vypočítání dokonalé ženy a pořád mu vycházela jeho žákyně, vnadná rusovláska z první lavice! Do toho se zamíchala i mimozemšťanka, která se s ním snaží přimět ke styku za účelem zachování vzácné genetické řady genoplastů. Prima oddechovka!;-)
P.S. Té debaty jsem si všiml, byla u oriončiny úvahy, zda psát hlavou či srdcem...

taron: Nevím, zda to umím, ale snažím se, i když mi pár něžných osůbek tvrdilo, že tohle žádný chlap nedokáže!;-)

vanovaso: Děkuju! Jsem moc rád, že se Ti to tak líbí, jen Ti asi uniklo, že tohle je psáno jako vyznání dívky chlapci /viz třetí verš/ a Ty jsi přeci dle fotky v profilu docela hezká holka, i když maskovaná jako světelná bytost! Takže vyznání pro Tebe bych asi formuloval trochu jinak...;-)

Zamila: Náhodou jsem sem zabloudil a napadlo mne ještě jedno vysvětlení: Já už jsem pomalu starý pán a žádný filmový idol dívek, takže nebudím takovou pozornost jako Ty, která vědoma si své krásy, si dokonce zvolila nick znamenající krásná! A latiník k tomu dodá: Nomen omen! ;-*

Natália: Ďakujem, Nat!;-)

taron:
Pár facek od manžela,
který nás přistihnul
jsa oblečený zcela,
když přesně vystihnul
kdy a kde schůzku máme
a spěchal překazit
hrátky na téma známé?
Odkud znal, kde mám byt?;-(

Tahle Tvá báseň má své něžné kouzlo,
které se přímo srdce dotýká,
a tak mi taky cosi zde uklouzlo,
to řekl bych, být oním šťastným já!
$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$
Když zraků mých zář závoj víček skryje,
svět ztichne a jen svíčka zabliká,
v srdci zní něžné touhy melodie,
tělo Tvé zas se ke mně přimyká.

Svádíš mne krásně a já rád se nechám
k prameni vášně Tebou, Lásko, vést,
něžně Tě laskám a nikam nespěchám,
nechám se proudem slastných citů nést.

Podezříváš mne, že když usmívám se,
myslím na jídlo, co mi vaříváš.
Mýlíš se, Lásko, to jen je mi krásně
z myšlenky, že mne stále ráda máš!
(*,_?_,*)

**************************************