vanovaso: vanovaso:
Tvé srdce je tak něžné a plné lásky a já závidìm tomu, kdo si ji teď již nemůže vychutnat. Anebo může? Třeba je vážně něco tam na druhé straně, možná duše našich drahých nám zůstávají nablízku.Nevím, ale chci v to věřit!;-)

vanovaso: Krásné, láska až za ...
Máš pravdu, není spěch
a čas je pojem pouhý,
Tvůj život má svůj běh
a TAM je to kus dlouhý!
Ač duše Tvoje snad
těší se na shledání,
zde každý má Tě rád,
buď ještě s námi, paní!;-)

Amelie M.:
Ani já nikam nespěchal,
ač víc jak 6 let tomu,
já klidně straším si tu dál
jak zombí, u sta hromů!

Tak na odchodu nelpím už,
toť za klid velká cena,
někdy je z muže polomuž
a žena? Položena...;-)

vanovaso: Chtěl jsem odpovědět slovy písně Pavla Bobka, ale vyznělo by to jako důvěrnost, k níž nemám právo, i když vystihuje velmi přesně mé pocity...;-(
Možná to uhodneš, je to asi waltz.;-)

vanovaso: C'est vrai!;-)

vanovaso:
To byla jen slovní hříčka inspirovaná tou Tvojí a myšlenkou bloudění v kruhu...Ne výzva ke zkratkovitému řešení! O tom, prosím, Ty ani neuvažuj!
Trhej dál třešinky ze stromu života,
líp je být dycinky, kde život klokotá!
;-*

vanovaso:
Pravdu máš...;-)

vanovaso: Není zač! ;-) Tvůj smutek očistil mé srdce a ukázal mi pošetilost mého vlastního počínání, kdy namísto koupelí v jezeře Naděje se tak často brodím v bažině marnosti...;-(
Tak dlouho, dlouho již!

vanovaso:
Nekonečno v konci, konec v nekonečnu?
Snad bloudíme v kruhu...Pak by měl mít sečnu,
po níž nadejdeme tomu, kdo do dáli
odešel a touha po něm v srdci pálí...
Vezmeme to zkratkou, když je tu ta sečna
snad zas setkáme se v konci nekonečna...;-)

*I když můj smutek má poněkud jinou kvalitu, protože čistě teoreticky lze ještě zvrátit vývoj, rozumím tomu Tvému...;-*

vanovaso:
Marná je touha má, marné volání,
srdce, co smutek má, snít se nebrání.
Do dálek nezměrných odešla duše Tvá,
mé touhy volání zpět Tě nepřivolá...;-(
Padl z toho na mne smutek...Jaká to Láska! ;-)

vanovaso: vanovaso:
Tak honem zasmějme se tomu,
ač smutek na nás útočí,
zažeňme slzy zpátky domů
dříve než zpod řas vyskočí!
*************************
Vždyť:

Štěstí je druhý konec smůly,
v sobě ho nosí každý z nás,
tak nečekejme na dar shůry,
ať nespálí nás smutku mráz!

Když setba dobra v srdci vzklíčí,
umíme Lásku dát i brát,
a smích je lék, co splíny zničí,
scénářům chmurným dává mat...
;-)))))))))))

taron:
Polibek první od ledové dámy?
Kolikrát as si rande se mnou dá?
Představa ta mé srdce sotva zmámí,
doufám, že málo se Ti podobá!

Miluji srdce upřímná a vroucí,
ženy, jimž faleš z očí nekouká!
Těm patří touha, láska nehynoucí,
ne těm, co mají touhy pavouka!
;-)

vanovaso: O.K., budu ho rozdávat plnými hrstmi, jak Československo blahé paměti. Budu pamatovat i na Tebe! ;-*

PrimaDen: Díky! A můžeš! Možná máš pravdu...
;-*

vanovaso: Vzhledem k tomu, že ještě pociťuji touhu, byť si namlouvám, že je nesobecká, asi jsem na tom jako ten kominíček: mohu štědře rozdávat štěstí, i když sám chodìm o žebrácké holi!;-)

vanovaso: A já jsem laň!;-*

vanovaso: Děkuju!;-)

vanovaso:
Kdybych tomu v hloubi duše nevěřil,
tak už možná přehodnotím svůj názor na svévolná opuštění života i když zatím se můj duch podobné zbabělosti vzpírá! A já ani nejsem tak statečný, abych se sám vyškrtl z pořadníku čekatelů na štěstí...;-*

vanovaso:
Máš pravdu, je to krásné,
i já to míval rád
za noci stříbrojasné
se předtím milovat!
A když pak slunko vstane,
paprsky pohladí,
divit se nepřestane
pár skřítků z kapradí.
;-*

gabkin: Díky, Milane! Kdo tenhle pocit jednou zakusil, ví, o čem píšu...;-)