vanovaso: A hele! Ty už jsi jak ta Kitty na saspi. Tam jsem Cyrano a (nejen) ona mi tam píše, že je to typicky cyranovská klasika! ;-)
*Jinak díky za milou kritiku! Pokud se Ti to fakt líbí, jsem moc rád...;-*

smarstin: Ano, je. Poznatek přímo z praxe!;-)
Díky...

oslov radek: Že jo! Dík...;-)

vanovaso:
¥ Tak teď nevím, co jsi tím myslela.:.('$)
* Že má cenu si třeba jen tak se slovíčky hrát a sdílet výsledek ostatním, či že třeba někdo právě na stejné vlně je potěšen, že mu mluvím z duše a jen tak si vyměníme pár milých zdvořilůstek, dva neznámí a přece si teď blízcí lidé, oba odejdeme spokojeni a pozitivně naladěni, vlastně se nic tak závažného nestalo a přesto to může ovlivnit dva lidské osudy, ať už je to jen pouhé náhodné setkání či předzvěst vzniku něčeho velkého a krásného?
V každém případě souhlasím, že to není málo....;-)

vanovaso:;-)))))))

vanovaso: Ale už Vančura si všiml, že: "Víc znaveni jsme na duchu, než na těle!"
A i bible říká: "Stokrát nic umořilo osla!"
P.S. A po jistém Tvém vysvětlení už i jinak vnímám Tebe i Tvé básně...;-)

Napodobím ŽblaBuňku
a to velmi rád,
bez smutku i bez truňku
chci dnes usínat.

A třeba tam v něžném snu
zahlédnu Tvou tvář,
symbol usměvavých dnů,
v očìch kosmu zář...
;-)

vanovaso: Když to říkáš...
Ale ano! Věřím Ti...;-)

vanovaso: vanovaso: No, pěkně děkuju, je to od Tebe moc milé, i když se zrovna necítím ani jako skvělý básník a nikdy jsem si to ani o sobě nemyslel! A pokud se mé verše někomu líbily, bral jsem to jako momentální naladění na stejnou vlnu...;-)

vanovaso:
* Jiná, snad i v něčem větší? Tak s tímhle už bych mohl souhlasit...;-)

vanovaso:
Nemusíš! Je to Tvé právo a já ho ctím!;-)
Třeba se mýlím já...Kéž by!;-*

vanovaso: Nemáš zač! Jen jsem napsal, jak to cítím! ;-)

vanovaso: Díky za poklonu! ;-*
Možná v tom stárnutí přece jen trochu zaostávám za vrstevníky...A ten subjektivní pocit stárnutí je pouhá únava z neuspořádaného života.;-)

vanovaso: O.K., budu na to myslet!;-)To ví@, časem člověk otupí a okorá...;-(

vanovaso: Sama jsi se vyjádřila, že je nás hodně, co se bojíme začít znova. I když člověk zná lék, má strach, že podlehne vedlejším následkům, že ho další zklamánì či selhání odrovná!;-(

vanovaso: Přál bych si mít Tvou jistotu a víru..n?-)

vanovaso: Jo, žili! Jenže jaký jsem já básník?;-(

vanovaso: To asi ne, každý na základě zkušeností mění svůj mediální obraz, ale tam uvnitř to budeš stále Ty! ;-*

vanovaso: Myslíš, že podruhé se už nelze bláznivě zamilovat, že už to bude spíš jen takovej vztah z rozumu či ze strachu nebýt sama?;-(

vanovaso: Ale to taky nebyla fikce!;-)