Severak: Inu, budu doufat, že aspoň na část mých básní budeš hledět jinak než na ten pro Tebe obtížný hmyz...:-)

Severak: Díky! No, já sice nejsem Zam*, ale občas i u mne najdeš nezvyklé termity. V jiné básni mi třeba krásná gejša hrává na šamizen!:-)

Dívka v modrém:
Mám v duši smutek harlekýnů,
možná roztál by v dívčím klínu,
snad právě touhou po něm hynu
a vanilku mám hrozně rád!:-)

Ayla: Vida! Člověk ani netuší, koho v té naší kulturní Plzni potkává! Existuje snad nekrofilní varianta masochistky toužící po takovém způsobu lásky až za hrob?
:-)

taron: Jsem na tom stejně, proto ty mé dlouhé komenty jako bezprostřední reakce...:-)

taron: Bez srdce?

taron: Ano, některé oběti jsou zbytečné...:-)

taron:
Všechno už tu někdy bylo
i ten něžných citů čas,
přec však srdci je to milo,
čteš i píšeš o tom zas...:-)

taron:
Nejspíš jsem ještě nedozrál
pro hrdinou tu smrt,
se strachem rád bych hrál si dál,
plán na odchod svůj škrt...:-)

Je zajímavé číst si to a jedním očkem zároveň sledovat Ples upírů!
:-)))

vanovaso: :-))))))))))))))))))

vanovaso: Symbolický výklad tohoto spojení ponechám raději odborníkům.
Snad postačí, že já se usmívám! :-)))

taron, ach děvče milý,
kolik je v Tobě síly,
máš srdce plné citu,
jak rádi jsme, že jsi tu...
:-)

taron:
Ač člověk naděje již vzdal,
přec zvedne se a kráčí dál,
nalézá sílu v srdci svém
porvat se s krutým údělem...

taron: Když si čtu Tvá dílka, často mne až zamrazí, jako by ne pouhá ruka smutku, ale sama smrt na mne sáhla, přesto jak masochista čtu až do konce, prožívám si svůj vlastní očistec těch nejsmutnějších prožitků, ale na konci vystoupím z té očistné lázně jako znovuzrozený...Díky, Jančí! :-)

taron: Nevěřím v žádné božstvo, protože pak bych musel i nenávidět toho, kdo dopustil, aby na zem slétlo tolik zla...:-(
Ale když se tak zamyslím, Tvůj únik se zas tak příliš neliší od relaxačních cvičení, kdy v duchu odcházím na své oblíbené místo, kde v klidu rozmlouvám a radím se s moudrým starcem reprezentujícím mé moudré vnitřní Já!
Jen mu nestavím chrámy, neobětuji živé tvory a neponižuji se před ním...Žádný nerovný, otrocký vztah jako v hlavních náboženstvích!:-)))

taron: taron:
Je všude tolik krásy kol
a přec tak marná zdá se,
když srdce trápí světobol
a člověk sám tak zase

cítí se v středech lidských stád,
kde všichni v páru chodí,
i on by miloval tak rád
a samota mu škodí!

Však najdi chloupek na dlani,
co holou býti zdá se,
raduj se z krásy svítání,
když v mysli noc je zase...
:-(((

*******************
A přece srdce roztává
a úsměv smutky hasí,
ovoce sladké dozrává,
jsi šťasten z vší té krásy!
:-)))

Je třeba jít dál...:-)

:-)))

taron: Tak jsem si opět krásně prožil dva smutky: Tvůj i můj, zmíral bolestí marné touhy a s poslední řádkou se zase zvedl a vstal z mrtvých, vstříc další (bez?)naději...
:-)

taron:
Tak krásná a tak smutná!
I mně je teď z toho nějak smutno...
:-(((((((((((((((
*************************
Déšť kráčí tiše krajinou
a mokrých řádek pár
trápí mou duši nevinnou,
toť satanův je dar!

A smutek přímo ďábelský
se duše zmocnil zas,
proč o lásce si srdce sní,
ač ví, že půstu čas?

A jarní vánek, nezbeda,
svou píseň zpívá nám,
smutnou, až srdce usedá,
když nasloucháš jí sám...

Jsem pouhé zrnko v prachu cest,
kapička v moři slz,
jiskřička pouhá v záři hvězd,
poutník, v němž cit už zmrz!