Amelie M.:
No, reagoval jsem na Tvou odpověď na puerúv komentík a na to, že jsem se asi trochu lišil od toho, co máš Ty a holky doma. Že když je důvod, chlap se překonává a snaží se mít pořádek jak na vojně. :-)

Ailin:
Skoro to připomíná Lásku přes internet...:-)
Jinak, ten obrázek jsem už někde asi zahlédl. Nebo mi to něco připomíná jen kvůli tomu stínu?
Krásná slova! Je zajímavé, kolik takových spřízněných dušiček člověk potká, třeba jen v písmenkách a i když je možná nikdy nepozná, nebo mu zase zmizí v písmenkovém moři, hezká vzpomínka zůstává a zanechá tam uvnitř něco nepopsatelně krásného...:-)))

Amelie M.:
Telku nemám a když už něco dělám, tak raději s minimem kibiců. Líp se mi přemejšlí a jsem trpělivější, když mi něco hned nejde. Ono i střílet verše od boku je snadné tady, ale v reálu bych možná zapomněl i jak se jmenuju. Takže v reality show bych asi bejt nechtěl...:-)
No, dříví bych Ti pořezal i nasekal, králíci by taky nechcípli hlady ani nenafoukli, s kosou jsem to zkoušel jako kluk, no možná bych chvilku byl jak kníže Bruncvík s tím svým kouzelným mečem, tedy nepřátelům hlavy dolů, ale když by do mne nikdo nevandroval, i to by se snad zvládlo...:-)

Amelie M.: Sakra! Netušil jsem, že jsem bejval vlastně trapnej klaďas z toho Tvýho americkýho slaďáku. Zamilovanej chlap se holt chová i proti svý mužský přirozenosti...:-)))
Ale když už motivace chybí, nastává vláda chaosu...:-(

Marnerin: Raději se neptám, jen říkám: S tímhle si nezahrávejte!

Ailin: Připadám si jak Alenka v říši divů. Objevuje se tu spousta krásných stimulantů, teď třeba Tvá a Lenčina dílka, k tomu paralelně čtu Magii země a Kosmického hada a společně se slovy dalších se to pojí v pohádkový obraz netušené reality...:-)

Meluzina: Obsah sdělení je jasný, jen pokud jde o formu, trochu mne zaráží, že v jinak vázaném celku jsou 1. a 7. verš jaksi plonk. Ale zkusil jsem si to broukat, šlo to!:-)

korálek: Pokud to využiješ k případné rekonstrukci, bude to fajn...:-)

korálek: I když nejsem žena, vnímám z toho velkou bolest. :-(
5. verš nabízí i trochu jiný výklad než mne napadl při těch předešlých...No, asi by stálo za to to trochu upravit, když už píšeš vázaně, myslím na délky veršů, aby to rytmicky sedělo...:-)

Allone: Hele, s tímhle si nezahrávej ani v představách, i když jsi "alone"! Zažil jsem pár let zpátky na literu dívku o rok mladší než Ty, popisovala, jak si to dělala ve vaně kvůli klukovi o málo staršímu! Našli ji včas, ona pak o tom napsala šílenou báseň. Trochu jsme si o tom popovídali, slíbila, že už to nezkusí a já doufám, že slib dodržela a je z ní teď velká slečna. Jedním z mých argumentů byla i kniha o sebevrazích, kteří přežili klinickou smrt a líčili své zážitky. /Půjčil jsem si ji právě ten den Náhoda?/. Duše sebevraha uvízne v jakémsi meziprostoru, kde je jí stále dokola přehráváno, co udělala a vnímá bolest svou i nářek svých blízkých a pokusy o oživení, slyší každé pronesené slovo. Brrr! :-)

Je kouzelná!:-)
Díky za ni...

Orionka: Díky! Opět jsi krásně vystihla, že to je i na nás. Ovšem pro někoho je to (z jeho pohledu!) stále menší zlo než být sám...:-)
Každý osud svůj si volí,
jak to jeho právem jest,
tupě žijí tuční voli,
pestrý život býka jest...
Howgh!

Dívka v modrém: Možná ano! Přeji Ti štěstí...:-)

Meluzina: Kdyby nějaká byla, tak možná ano. Ale tohle je už jen šuplíčkový pokus zabrousit do jiných vod.:-)

Allone:Nespěchej! To, co bylo, už Tě nedohoní a tomu, co bude jdeš teprve v ústrety. :-)
Zamysli se nad tím, cos psala a co Ti k tomu napsala Am*. Můžeš to lehce pozměnit, jen ty sama, tady a teď!

kmotrov: Je to hezké a mně tak nějak blízké, dýchá z toho taková poklidná atmosféra, orientální moudrost, vyjádřená poklidným rozhovorem s měsícem, jen tak chvilku sedět, popíjet a meditovat, žádný spěch...Díky!:-)

Dívka v modrém: No, já vycházel Z Tvých komentů níže! Myslel jsem, že hledáš spřízněné duše mezi zdejšími básníky, koneckonců se jistě tady už potkáváte dlouho a jste mladí...:-)
Ten obrat ukázat ďáblovi sedmé nebe se mi líbil, promiň!
Jen jsem si tak vzpomněl na workshop, co právě 1.2. skončil na saspi, téma: Výměnný pobyt, anděl v pekle a čert v nebi.:-)
Jo a o ženách jsem četl hezký citát, co se sem teď právě hodí:
Milují-li nás, nejsme to vlastně my, koho milují.
Ale jednoho dne jsme to právě my, koho už nemilují!
Měj se fajn a omluv mou stařeckou prostořekost...:-)

Ailin:
Je to hezké, je to milé,
je v tom kouzlo téhle chvíle,
stačí trocha fantazie,
co si přeješ, to žije...
*Ten obrázek je taky takovej hezky relaxační. Díky! :-)))
*

Ailin: Moc hezký! Připomnělo mi to jednu autorku na litwebu, ta sestavila detektivní povídku z názvů knih Rexe Stouxe /napsal třeba Právo na smrt/. A když jsem se jí ptal, zda to všechno četla, /já znám jen pár z nich/, odvětila, že ne, ale našla si názvy v elektronické kartotéce knihovny, zkopírovala a pak z toho sestavila ten příběh, ze kterého běhal mráz po zádech...Ty jsi zřejmě stejná hračička...:-)

Orionka: Pokračování? Proč ne? Ale stou hranicí budeš muset jít hodně nahoru! A možná by to chtělo i zrcadlovou variantu. Ono to někdy funguje i v opačném gardu. Jistě mi rozumíš!:-)