Mamka: Když se klikne na obrázek pravým tlačítkem a zvolí otevřít na nové kartě, tak tam ten obrázek vidím.
Taková kůzlátka neznám...:-)

Něžný recitál při kytaře...Kdopak je Květáček? :-)

Mamka:
Nejsem žádnej mýval,
abych cukr skrýval
v mističce své na pití.
I když rozpustí se,
brzy bude v míse
kapalina k nepití...

Vždyť všeho moc škodí,
přeslazené vody
žízeň sotva zahání.
A jak už jsem řekl,
radši bych s tím sekl,
nežli přijde klekání...:-)

Co po ránu mlha skrývá,
přes den viditelné bývá...
:-)

Lenča:
K čemu je mi spaní-snění,
když už s paní žádné není?
O čem bych měl snít tu sám?
Snad o paní, již nemám?
:-(

Máš to kliku, kmotříčku!
Zase budeš v balíčku...:-)

Dobrý pokus! :-¨)

Jiří Turner:
No, já se do téhle pozice raději ani moc netlačím, vnímám spíše srdcem to, co mi sedí. A když kritizuji, tak nejprve něco, byť malého, pochválím a zmiňuji se jen o tom, co znám. A z kritiky druhých si vezmu to dobré, aniž bych se kvůli ní čertil! Nejsme tu snad ještě ve válce!:-)

Jiří Turner: Mně se právě tahle líbí, asi je bližší mému vnímání než nějaké moderny. Myslím, že je tu hezky skloubena myšlenka s povinnými slovy i formou. Sám si sulcuju v deníku pár kousků, co opravdu pošlu, rozhodnu asi až na poslední chvíli. Pořád ještě čekám na tu pravou inspiraci...:-)
Fakt je, že už jsem ten rispet i s povinnými slovy užil i v dalších nesoutěžních úletech, jednak v komentech, jednak na chatu, snad abych si na tu formu zvykl...Až to Mátu trklo! V každém případě je to zajímavá forma a nesvázaná povinnými slovy by mohla dát zajímavá dílka.:-)

Chraň si svoji osobní bublinu před těmi, kdož si negativní energii potřebují vybít na druhých, namísto aby ji změnili v něco pozitivního. Přitom ta transformace je možná a princip houpačky funguje: Čím hlouběji jsi jsi v mínusu, tím snadněji se vyhoupneš na opačnou stranu...:-)))

Jiří Turner: :-)

Jiří Turner: Díky! Patřím k těm, co píší spíše intuitivně, prostým sylabickým veršem, k čemuž mi pomáhá jistý smysl pro rytmus a pobrukování si, nicméně jsem rád, že jsi to tu tak hezky shrnul a vyhnul se povýšenému přístupu našeho spasitele miroslawka. :-)
Osobně nepočítám, že bych pronikl do čítanek či literárních periodik, i když na saspi už si nás deset statečných vydalo knihu. Ale pořád píšu jen pro tu radost z hraní se slovíčky a takových je tu asi většina...

Lenča:
***Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má!***
Člověk si má na druhých vážit toho dobrého a nad tím druhým sem tam přimhouřit oko...:-)

Nádherně a s citem vyjádřeno!:-)
Pokud jde o formu, chtělo by to někde srovnat slabiky. To nás je ovšem v první sloce dobře, to se zas "Z"lobryně překoukla. :-)
2. sloka: před ""neuvadnou bych přidal "nám."
3. sloka: "slzy" bych změnil na slzičky, aby bylo 5 slabik.
5.sloka: chybí jedna slabika v posledním verši, buď bych zařadil "zas" na první místo či "Zimní" změnil na "Ledová".
No a ještě mi trochu nezní studená-ujala.
Možná by šlo:
Zas žezlo v ruce má
Ledová královna.
*Well, to je ale jen můj názor, autorkou jsi Ty!:-)))

Lenča: Nj, o čertu hned každý ví, že nikdy nespí! Ale jak pernou službu má takový anděl strážný a že zastupuje i músáka, to se dovídáme teprve teď.:-)

Lenča: Kolik jen z toho vyzařuje té láskyplné pohody!:-)
A ten konec, ten mne dostal...
A ty slabiky navíc? Taky jsem kdysi chtěl do jednoho verše dostat všechna krásná slova, co mne napadla...

Lenča:
Naslouchám rukám Tvým
a mám zas pocit štěstí,
klid, víru pocítím
i sílu osud nésti...
:-)
Jo, s takovou něžnou podporou se to jinak žije...

Lenča: Je kouzelné, jak si na věcech kolem sebe umíš všímat právě toho krásného! To se mi na Tobě moc líbí...:-)

Lenča: Do svého srdce vcházej bez klepání!:-)

Lenča: Krása!
Věřím, že duše Tvá slib svůj dodržela...:-)))