Lenča: Píšeš "román", ale člověk by spíše čekal podobnou sbírku básní jak Petrarcových 100 sonetů Lauře!.-P
Snažím se postupně přečíst dílka svých VIP a beru to pozpátku. A zjišťuji, že Tvá dílka jsou stále něžnější a něžnější, plná opravdové lásky, takže vlastně román ve verších...Jo, tohle můžu, tohle jsem kdysi taky zažíval a velmi neskromně bych si to přál ještě prožít, leč je to už jenom sen...:-)))

Tak se nám to hezky rozvíjí a já jsem dnes dokonce první čtenář! Trochu dumám, je-li patogol nářeční výraz z Tvého kraje a jestli jsi fakt byla takové číslo!:-)

Jiří Turner: Ano, je pestrá, jen mít na to čas a myšlenky...Kdysi jsem pilně luštil křížovky a rébusy a posílal to do KIRY, dokonce jsem i něco malého vyhrál a dozvěděl jsem se to nejdříve z pohlednice, kterou mi poslal mamka jedné Brňačky, co jsem si s ní psal. Ani jsem netušil, že o mně ví!:-)

Jiří Turner:
Máš pravdu, nebyla to Lenča, ale Mayfair! Jak jsem si to mohl splést? Asi proto, že jsem je teď obě četl, obě mají vztah k duchovnu a jeví se mi jako prima holky...:-)))
Dcerka studuje literaturu? To má dobré, že jí táta dává dohromady učební texty. Může jí je hned i vysvětlit...:-D

Snad je nebeské záře vinou,
že oči oslepené byly,
teď slz zas proudy se z nich linou,
že chvíli tu nezachytily...
:-)
P.S. Ten druhý řádek mne mate, nemělo být tváři?

Úplně si představuju, jak to zpíváš k sólu na bicí, co máš v profilu...:-)))

Díky, Jirko! Prima nápad to sem dát! Už to jde i do záložek. Nevím, jestli bych na něco takového měl, i když akrostich už jsem tu nedávno četl, snad u Lenči? Nevím, četl jsem toho teď hodně...Přemýšlím, co jsem vlastně kdysi spáchal, když jsem do čtyřverší o chvále jara zakódoval vyznání spolužačce, ovšem to bylo tiskace a velká písmena skrývala sdělení té, co má svátek 1.7.:-)))

Snad nevěděla,
že zrcadlo pocitů
odráží i klam!

vanovaso: K tak něžné a milé básni snad ani jiný napsat nejde!:-)))

Lenča:
Jsi jako něžná květinka,
co si tiše snila sen svého života...
A pak se probudila k poznání!:-)))

Lenča: To je tak krásné, až se mi chce se mi skoro brečet dojetím...Kdo tohle jednou taky prožíval, rozumí Ti! :-)))
Je vážně škoda, že některé věci nelze vrátit...:-(
Moc se mi líbí, jak lehce Tvé verše plynou...:-D

Lenča: Ano, jsou jisté hranice, co nelze překročit, i když by srdce chtělo! I já Ti rozumím a jsem v duchu s Tebou...:-)))

Lenča:Čím to, že jsem si vzpomněl na Jarka Nohavicu a v hlavě mi náhle zní: Měla robka ráda chlopka...? :-)))

Lenča: Člověk by Tě měl za něžného andílka a Ty máš ďáblíka v těle! :-)))

Lenča: Takže osudová karmická láska? Joj, čím víc Tě člověk čte, tím víc s překvapením zjišťuje, že Tě vůbec nezná...
Tady jsi hotová světice.:-)

Nádhera! Zkusil jsem si to schválně představit. Ty svíčky jsou červené? Že si tedy užíváš!:-)))

Myslel jsem, že Tě znám docela dobře. Nu, mýlil jsem se...:-)

ivkaja: Vyzvání k cestě ducha ?:-)))

Lákavá nabídka, které ten, kterému je určena, asi sotva odolá!:-)))

ivkaja: Nádhera!:-)