Sasanka:
Smířen jsem, květinko,
s tím, co pak přijde,
zasním se malinko,
a když zas vyjde

ten Punťa žlutavý
na modré nebe,
Músa se dostaví,
srdce nezebe...

Do veršů stáčet zas,
chci nektar krásy,
než přijde i můj čas,
svíčku mi zhasí...
:-D

koiška: Kouzlím jen trochu se slovíčky, Jani. :-D

Dandy: I od smíchu můžeš mít vrásky kolem úst, ale ty působí vesele...:-)

Psavec: To máš pravdu! Ale kousíček nám ho ještě zbyl tam uvnitř nás...:-D

Hanulka: Ano, to je, Hanulko! Do svého nitra je třeba vcházet bez klepání...:-)

Hanulka: Jsem rád, že tě to potěšilo! Kosmatici jsem ovšem nikdy nejedl, jen o ní slyšel...:-D

Psavec: To já nikdy neokusil...

...k PC vrhá se jak dravec
ten, co znám je jako psavec!;-)

Dandy: Mobil zase čaroval a já to přehlédl! On rád vypouští písmena...Mělo být: A že jsem jich vypil...;-)

Homér: To je mi líto! My nijak bohatí nebyli, navíc taťka nebyl miláček režimu, byl i v PTP. A byl jsem nejstarší ze 3 dětí, narozen v roce po měně. A naši, tehdy Škodováci, taky prori ní protestovali!
Takže v jídle jsme nebyli vybíraví, měli jsme dědu na Šumavě, kde jsem trávíval prázdniny, občas jsme od něj dostali nějaká vajíčka, na Vánoce husu (stejně jako máminy 2 mladší sestry a sem tam i kompoty a masové konzervy, tedy maso, zavařené v rexovkách, děda míval občas čuníka a jednu kravku, taky pár slepic.Tehdy se vůbec všechno zavařovalo, houby, borůvky, maliny, ovoce. Stloukal jsem si i máslo na ruční máselnici. Chodili jsme do lesa, tátův kamarád byl i rybář, tak jsme s ním taky chodili a hlídali jeden prut...
Vyrostl jsem na buchtách, vdolcích či třeba vařené mrkvi...
Táta měl 2x úraz a dlouho marodil. Ale uměl krásně kreslit a hodně s námi chodil ven, třeba s kopačákem...:-D

Dandy: Ano, to jsou! Prý se ta květenství i obalují v těstíčko, ale to jsem nezkoušel...:-)

Hanulka: Moje taky, Hanulko...:-D

Dandy: Máš pravdu! Já někdy usnul i po kávě...A že jsi vypil, když jsem byl mechanik na ústředně a honil jsem poruchy ze zkoušek, které si za dne prostě neměl šanci najít, protože se střídala společná zařízení a jen v noci si něco mohl blokovat nebo vyřadit časovku...:-)

Hanulka: Díky, Hanulko. Ono se to i dá zpívat. Broukal jsem si to na starou píseň, co byla v jednom z těch sešitků písní, co vycházeli, začínala takhle:
"Vánku, ukazovák sliním, vánku,
dobře vím co činím etc."
Jen refrén k tomu nemám...

Poezie anonymity: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=30344-ja-znam-tu-naruc-pl
nou-ticha :-D

gajda: Jsem rád, že se ti to líbilo. Já to mám asi od Mirka Horníčka, z jeho "Listů z Provence..."
Aspoň myslím...Už jsem to tu použil, viz: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=1460-vykasli-se-na-mesic
A máš pravdu, že káva je i mé oblíbené téma i romantická rekvizita, viz např.:
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=39592-pozvalo-stesti-noc-
na-bilou-kavu

Konec reklamy! ;-)

gajda: Nu, je to takové synonymum pohody, Tome! Ve Francii prý i milování říkají káva chudých! ;-)

Poezie anonymity: Že bych se dal na stará kolena na reklamu, když jsem tak přesvědčivej?! ;-)

Mlčeti Zlato: Přečti si "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice" od Lenky Požárové.;-)

Psavec: Hele, Milane, dík! :-(