Lenča: Ano, je! A já doufám, že i při odchodu budu mít dost sil, abych roztáhl koutky vzhůru do obloučku. Kdosi zde mi dokonce navrhl výraz "číš"! Zajímavé přirovnání, možná ho použiji...:-)))

Každý si tyhle vzpomínky
co vzácný poklad hýčká,
ukrývá v očích plamínky
a vláhu pod svá víčka...
:-)

koiška:
Hezky jsi to poskládala
na tu bídu v zadání,
smysl i švih tomu dala,
právem tu teď potlesk zní...
:-)

Bude zajímavé, jak budu odcházet já a zda při tom někdo bude. Bylo by krásné odcházet s úsměvem!:-P

Lenča: No, já spíše čekal, že mi pošleš tu moudrost k mému datu narození...:-P

Jiří Turner: To jsou slova do pranice! Ale i já jsem marně hledal odpověď, i když jsem si přímo zadal délku veršů v sonetech. Ovšem jelikož jsem posedlý symetrickou rytmikou, skládám věci tak, aby se pokud možno dali i zpívat nebo aspoň číst v určitém rytmu. Ostatně třeba Marek Eben prý zhudebnil sonety 57 a 66, byť v českém překladu. Nevím, nepamatuji si, že bych je slyšel, píše o tom jen wiki.:-)

Jiří Turner: Díky za poučení, jen ještě postrádám vysvětelení, jak je to s délkou veršů, pokud se slabik týče, protože Ty je máš dlouhé různě...:-)

koiška: Nj, já už o něm četl kdysi taky, jen jsem si na googlu musel najít, který to byl...:-)

misháá:
Děkuju! Sonet se mi začíná líbit! A to je teprve můj pátý...:-)

koiška: Díky! Tak už to bývá....-)
Bohužel jsem ji složil až dnes, kdy jsem na FB četl tu Tvoji. Máš ji tam v komentáři. :-)

Mamka:
♠Kdesi jsem četl trochu drsnou moudrost:
Máš-li křivou hubu, je marné spílat zrcadlu!:-P
♣Já sám zas mám v mobilu Renčínovu kresbu, kde chlapík kouká do velkého zrcadla a říká kamarádovi: "Čím to, že člověka vždycky tak potěší, když vidí většího blbce než je sám?"

Lenča: Díky! Za tenhle sonet vděčím koišce. Má zajímavé nápady a umí je hezky zpracovat. Jen jsem ten její sonet četl až dnes, takže tenhle už nepošlu...:-)

Netuším, co je pod datem 26. prosince, ale vím, že Odpovědí je láska!:-)
A to je i název knihy, kterou Ti doporučuji.

Lenča: Nedám! Jsem starej a lakomej...:-)

Jiří Turner: Zajímavý námět a hezky zpracovaný. :-)
Jen mi vrtá hlavou, jak je to tedy s formou. U kohosi jsi psal, že verše by měli mít 11 a 10 slabik, i když to není závazné. I když jsem na to v prohlížených odkazech nenarazil, přece jen jsem se domníval, že je-li v básni rým, měly by i verše zachovávat jistou symetrii, pokud jde o počet slabik, kterou Ty, ač proti nám teorie znalý, nedodržuješ. A rovněž postrádám ono logické členění 4-4-2-2-2. Nemám ovšem k dispozici žádnou příručku, která by můj názor potvrdila či vyvrátila, vycházím jen z toho, co mi prozrazuje wikipedie. Jak je to tedy?l

koiška: Máš krásné nápady! Měla bys mít u postele bloček a tužku a zapisovat si je, aby jich tu bylo více! Tvá dílka jsou velice inspirativní a člověk a pak napadají věci!
A stačí k tomu jedna Tvá krásná metafora...:-)))
Třeba:

Když músa tančí po střechách,
z kapiček deště střevíčky,
u kompu sedím jako v snách
a hraji si se slovíčky.

Jako mravenci myslí jdou,
do veršů skládají se hned,
a že tak ukázněná jsou,
já novou báseň mám tu teď...

Svět zdá se býti pohádkou
a než má víčka sklíží sen,
ještě se stavím za koiškou,
co pohádkově píše jen...

♣Neber to jako nekalou soutěž, Tvým půvabným dílkům se to nevyrovná...Tvůj něžný způsob vyjadřování zní opravdu jako pohádka a dovede hezky naladit. Díky za něj! :-)))

koiška: Jak jsem tak koukal, pojala jsi to originálně a krásně jsi vykreslila krutého Filipa IV., zvaného Sličný, krále francouzského, s nímž vymřeli Kapetovci po meči.
Povedlo se a já tleskám! :-)))
Navíc mne to inspirovalo i k dalšímu sonetu, který kupodivu vznikl tak rychle, jako by mi jej někdo diktoval. Takže Ti děkuji nejen za čtenářský, ale i tvůrčí prožitek, ovšem zcela nesoutěžní. Tebe jsem, žel, četl až dnes...:-)))

Sakra, Ty mi dáváš! Ve svém pokročilém věku už bych měl být s prožíváním citů opatrný...:-)

Lenča: Duše uvízlá v mezirostoru, duše hříšníka či oběti?...

Sami na svět přicházíme, sami jen i opustíme...:-(