Lenča: Tic tac má dvě calorie! Kolik jich má tak tak? :-p

Lenča: Díky! Já to sice tentokrát nestíhal poslat do soutěže, protože starý kompík se sekal a autor sám kolaboval, ale už mám svůj noťásek opravený a trochu jsem nabral sil, tak mám zas touhy rozsévače...:-)
Klidně si bouchej, v téhle naznačené formě to neuškodí, spíše naopak...:-)

Na tohle téma se už krásně vyjádřil jeden skvělý libanonský autor a filozof, jehož díla objevíš i v knihovnách:
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)

Lenča:
Každý se trochu výš posune rád,
na krásné věci jen třeba se ptát,
když tě cos zabolí, nedej to znát,
ať je to cokoli, přec zkus se smát!
:-)

Lenča:
Je to takový něžný, miloučký a lehounký, zrovinka jako ten nevinný dívčí sen! Pro mne vítaná změna po těch trochu smutných filozofických úvahách...:-)
Je to strašně chytlavý, i já se dal svést a tak trochu si tu nevinně zaharaším...

Odložím svých splínů krosnu,
úsměvem prozářím líčka,
tajně nahlédnu ti do snu,
budu plát jako ta svíčka,
která tiše na oltáři
plane mihotavým svitem,
vplížím se ti do srdíčka
v kouzelný čas před úsvitem...

Krásné! Stává se z Tebe filozofka? Přeji Ti hodně vyhraných zápasů než přijde ten poslední, osudový, jehož výsledek je předem znám! Škola života nás ale učí přijmout to se ctí a umět odejít s hlavou vztyčenou...:-)

korálek: Vracíš se k básním mým jako ke starým přítelkyním? :-)

korálek: Buď ráda! Básníci se pro obyčejný život moc nehodí...:-)
S hlavou v oblacích snadno lecos tam dole přehlédnou...:-(

korálek: Díky! Zdalipak sis všimla, že jsi tu už podruhé? :-)

Pěkné! Tak tohle by snad nikdo košilatou básničkou nazvat nemohl! :-p
Měl bys psát verše pro leporela...:-)

Lenča: Já vím, že kdo hodně chce, tomu hodně schází, ale snad jsem toho nechtěl tak moc? A žádné chvilkové zajiskření, víš - jako když křísneš ocílkou o křemen, ti nenahradí zář světla pravé lásky, procházející hranolem srdce a lámající se do spousty nádherných barevných paprsků podobných duze po osvěžujícím dešti poznání...:-)

korálek: Jj, zase jsem se dal strhnout k filozofování...Čtu knihu Kořeny a taky se nějak zamýšlím nad těmi svými...:-)

Některé krize se vrací ve vlnách...Vypsat se z toho, či odvrátit pozornost jiným směrem pomáhá...:-)

korálek:
Vzpomínky jak vůně též jednou vyvanou,
a věci, na nichž lpíš, význam mít přestanou.

Pravdou je, že čím víc věcí člověk má, tím víc je jejich otrokem. A každá změna, s níž se mění i jejich důležitost, někdy i vynuceně, je bolestná. Nesnáším stěhování, člověk si připadá jako právě vytržená rostlinka označená za plevel...:-(

Lenča: A co jest mi platna láska až za hrob, když už je jenom planou dvoudomou květinkou, která neopylena opětováním nemůže přinést ani kýžené plody? :-)

Tom Cortés: To je jen taková drobná asociace...Kdosi mi dal tip, tak jsem nahlédl, i když jsem si zatím nemohl z technických důvodů poslechnout i ty nahrávky. Tvé texty jsou zajímavým oživením psanců a je-li pravda, co tvrdí Zam*, že tě sem zlanařila ona, měla šťastnou ruku...
Přeji hodně inspirace! :-)

Tom Cortés:
Kdyby uměl Cassanova
krásným ženám verše psát,
nemusel by zas a znova
pouze těla dobývat.

A kdyby Don Juan svedl
přidat k verši správný tón,
šťastnější by život vedl,
bídně neskončil by on.

To Tom Cortés v cuku letu
text i hudbu složí hned,
škoda, že jen pro kometu,
když je krásek plný svět...

Myslíš, že to platí i v případě, kdy ten poklad opět ztratil? Smrt mne ještě neláká, i když mne už ani neleká a pokud přijde, nebude toho moc, co by mi ještě vzala...:-(

Tom Cortés: Jiný důvody? Na smutek nebo na veselost?
Jo, taky tu mám staré věci, třeba teď v deníčku: Hladíme štěstí proti srsti. Člověk žasne, co všechno ho napadalo...Ještě jsem k tomu neslyšel tu melodii, ale taky si rád skládám své texty třeba na známé písně...Jen na nic nehraju...:-(

Tom Cortés: Skvělé! Jen bych ti přál důvod psát vesele...:-)