metaverz: A pak jsou tu taky deprese.

Dear.K: Nechápu? Právě jsi mě popsal:)

oslov radek: Děkuji!

Devils_PIMP: Polepším se, sensei!

Meluzina: To já dělám, já obvykle píšu takhle... jak to říct.. roztrhaně. A neumím psát jinak, než tak, abych v tom zachytil city :)

BorůvkaB: Naděje neexistuje, jenom smrt a trápení :)

taron: No vždyť :) O to jde, o postupné zrychlení nálady :) A děkuji ti :)

Devils_PIMP: Děkuji, děkuji, bratře!

BorůvkaB: Tak... já neumím psát nic jinýho, než to, co cítím. Tak proto jsou depresivní :)

BorůvkaB: Pesimismus často vyplývá z upřímnosti lidských emocí :) Tak snad proto.

Devils_PIMP: Ty víš, že od tebe, mého mentora, učitele a bratra mě kompliment vždy nejvíc potěší! :)

mannaz: Moc děkuji :)

Dear.K: Čistou.. to nevím. Co však vím je to, že ve mě asi sídlí něco, co snad ani neumím sám pojmenovat. Je to jaká si touha po formě něhy, toho, abych byl pro někoho znovu na prvním místě, to teď momentálně nejsem. Mám spoustu přátel i "přátel", velkou rodinu, se kterou si moc nerozumím, ale pro nikoho nejsem primárně důležitý. U té jedné osoby, které je báseň věnovaná, bych si přál, abych primární byl. Mohl jsem být, tuším, že jsem i byl, ale už nejsem, a nevypadá nadějně fakt, že bych znovu byl. Však zpátky k tématu! Moc děkuji za pochvalu básně :)

ŽblaBuňka: Děkuji moc!

Severak: No, u mě se jedná o osobu, která ty vlasy sice má tak obarvené, ale že ji to sluší, to bez pochyby :) A děkuji!

Dear.K: Tvůj komentář dost pobavil, to s napravení lopatou je boží! :) Je to jednoduché, má láska je s jiným a miluje jiného, tráví s ním čas, už ji moc nevídám a bolí to.. Nechápej mě zle, ale já jsem jeden z nejsebevědomějších ve svém okolí, miluji sebe a miluji ty, na kterých mi záleží.

Cítím, jak hoříš. Nevím, jak jinak to říct. Hoříš, a je to krásné, pozitivní, emoční. Vášeň?

Ne všichni jsme takoví. Ale mnoho nás je.

Krásná báseň, vystihující to, co měla.

taron: Moc děkuji, vážím si toho! :)

Dear.K: A já mám zas teď slzy v očích. Je to schránka s emocemi :)

black.heart: Ne, chápeš mě špatně :) Je to krásné a jde z toho cítit prostě.. mládí, nevím jak to jinak říct :)

Přečtu a dočtu a okomentuji!