:-)

No jako ten konec mě pobavil, já moc Šaziho nemam ráda se přiznam, neni mi sympatickej, takovej trochu úchyl je to, viď, je sám a možná je i psychiatricky nemocnej a nebo je úplně normální, obnaženej tebou před námi :-)

beru to jako takové malé zalaškování si s rýmem a s rýmou, bez větší hodnoty

Něco na ní je, dvakrát jsem ji přečetla a najednou se přede mnou vynořila, ta silná žena, ta co padla a vstala

jsou mi ta slova blízká, je v nich touha, po životě, po všem co nám nabízí...Po pravdě název je mi tajemstvím, Camus může být alkohol, spisovatel ale já myslím že to bude nějaká hudební formace? Ale to nic nemění na tom že báseň se mi líbí a to léto uprostřed zimy je skvělý nacházet

já za ní vnímám nějak mnohem víc, možná zbytečně hledám pod řádky slova, schoduju se s tím názvem, je zavádějící, ale ať si každý přece najde co chce a já chci vždycky všechno...Čtu si ji dokola, je to skvělé vyjádření melancholické nálady, lehce neuspokojeného ale milujícího a šťastného člověka, který ví že bude zase fajn, moc pěkně napsaná

vlastně mě pobavila, takže u mě dobrý

pořád dokola a všude stejně, bohužel a jestli vyhraješ dej mi návod

Tak já se k tém klukům přidam a můžeš se radovat trojnásobně :-)

Ano, souhlas s Lasakem, každopádné se není čeho bát, život je divadlo a herci musí hrát, opravdu si vytvořila obrazotvornou báseň, líbí

zda je tvé srdce rozestláno...pěkné, smutné, líbí

Je pro mě dost zastřená, jak zahalená v dýmu cigarety i tak se mi líbí, hledám v ní a nacházím

Poslouchám a slyším, je skvělá :-)

No, jako představivost si podráždila, místy se mi tvoje novela četla hezky, pozor na opakování slov, např. šestý odstavec nesebejistě je kousek od sebe. Ale popravdě čekala jsem nějakou pointu.

taron: no tak to je nádherné co jsi mi napsala, děkuji za vše :-)

ŽblaBuňka: Mám neskutečnou radost že jsem tě tu zase viděla a ještě větší radost ze všech komentářů, to že mě rád čteš je pro mě ČEST, děkuji moc, moc, moc

Líbí. Vzpomněla jsem si na závěr mojí básničky Socha-Zmizelo i to dusno
zanikl žár a mámení
bylo nebylo
co více říct

Nic už vlastně není.

kmotrov: nic moc: VKate: Já už jiná nebudu, tak když máte radost tak já dvojnásobnou :-)

Tak mně se to líbí...je to cirkus no, ale někdy prostě neni čemu se smát, pro mě dostatečně tíživá, jakoby to šapitó se zmenšovalo a nebylo úniku

nějak mi ten začátek ruší, měsíce-líce, dobrej rým ale...jako by tam byl jen proto aby tam byl :-) Pak se mi to líbí