Hezké vyznání a zároveň přání

D_P:Klidně drze ukradni, je tvůj a tvoř!

noone: děkuji moc

O to je úžasnější, že umíš napsat takovou báseň. Tak smekám (-:

Je v ní tolik myšlenek, že dobrá je slabé slovo. Jen, nemůže se číst rychle, pomalu a vnímat každou souvislost. Moc pěkná.

loner: Rouhám se, když jednoznačně řeknu "Já mam jasno". Prostě nemam, často, když je mi dlouho dobře na jedné straně, tak mám pocit, že mi něco uniká na druhé straně. A tak dodnes přebíhám ze strany na stranu a tím svoje " váhy" vyvažuji. Ale je důležité vědět v kterym okamžiku zase rychle přeběhnout. Mohlo by se stát, že už by to nešlo! Tak asi (-: to mám já.

Dee: loner: taron: Díky (-:

Birtiri: díky ti

loner: DDD: Je to fakt mrcha, naštěstí, asi že cítí, že je nevítaný host, odletí, má mě nejspíš dost. Děkuju )-:

taron: Dík za radu, psi už díry vyhrabali, nasbírám všech hnusný můry, nasypuje je do těch jam, až psi budou mít hlad tak si daj. Děkuju ti:-)

loner: Já sama nevím, dodnes tápu

Takže, inspirace přišla, no...to jiskření cítim i z těch písmen, moc pěkná. O osud lonera se začínám bát, ale aspoň nám tady bude hříšně psát. Ať je to zkrátka jak chce, piš dál ty svoje básně.

Jo, dnes určitě nevytáhnu paty. Je silný ten dnešní úplněk. A" silná "je i tvoje báseň.Obrazná, čtivá a působivá.

Našla jsem si v tom taky to co mám ráda. Člověka, který své skutky staví na prožitcích. Ať už špatných, nebo dobrých. Takových lidí si vážím, lidí, kteří se hledají a to co ve finále dělají, jak žijou, není jen z morálních předsudků a z toho, že je jim to vštěpováno. Je to jejich vlastní zkušenost. Stávají se proto objektivními, tolerantními a svým způsobem moudrými. Takové lidi já mam ráda. Dík za hezké zamyšlení. Já nikdy neodsoudím toho kdo chybuje z neznalosti.

No, tak kdyby si mi to dala přečíst, jako svojí matce, tak bych byla strašně smutná. Smutná, že moje holčička má takový pocity. A že za to můžu já. Co mami?

DDD: Dík, hodí určitě a zaslouží moc:-)

D_P: Také ráda dělám radost, na dnešek jsem měla takovou slátaninu "Můra", tohle je lepší.

alexis: děkuju ti

Dík za pravidelnou dávku prózy. Vyvíjí se to zdárně, napětí je udržováno. Hezky si popsala tu chvilku jak stáli Agnes s Philem proti sobě, to vzrušení s nenávistí.

No, to mě zaujalo, už jen proto že nedávno jsme řešili jestli umí lásku dávat ten, kdo ji sám nikdy nedostával. Je moc smutná ta báseň ve své podstatě. Pravda je, že všichni rodiče by si měli uvědomit, že se možná na svých dětech dopouští něčeho špatného. Ale pravda je, že někteří rodiče to ani neřeší. Ale věř mi jedno, je těžké být rodič. Myslím, že většina chce milovat své dítě, ale někdo není schopen svou lásku projevovat.