Opět tak mrazivý, jako to počasí venku. Možná že ta inspirace Mansonem, ale povídka tvoje. Brrr, jak ty dovedeš sakra dobře psát. MM spojuje dobro a zlo nejen ve jménu, tvé texty mi připadají vždy pochmurné, ale někde v jádru to nevidim až tak bolestivé. Vnímam tam cosi, no nevim, asi mladost, no piš, já na to přijdu.

Umíš tak lehce vyjádřit svůj pocit a přitom tak obrazně

Sakra, asi by nemohla odejít, kdyby to věděla, kdyby ten cit v těch verších slyšela

Jo to se mi líbí, je o mojí neteři, to je andílek s ďáblíkem dohromady

Polynéský nepolynéský, líbí se mi slova, cítím z nich touhu, vnitřní boj, svědomí. Povedla se ti.

Jasno má DDD je krásný jak se vyjadřuje o vztahu. Věřím mu. My v tom máme zkrátka zmatek.

Jsem hnusná a blbá nikdo mě nesvádí, všechno je to jenom fantazie.

Jasně, lásku vnímáme všemi smysly, ale nepopsala si je tam, možná škoda, protože to co si napsala se mi líbí. Taková nit vzrušujících myšlenek.

puero: Erik1131: Devils_PIMP: Děkuji za koment

Zajímavá, trochu temná, ale stojí za přečtení

Každý z nás to vidí svýma očima, já očima matky, a navíc mám ve svém okolí takový smutný případ. Roky pekla na zemi, zhroucení, policie, RZS, zoufalství, beznaděj, odpouštění a hlavně ta beznadějná mateřská láska.

taron:Ano to je přesně ono, děkuji moc

jutu: Pavučinka byl překlep a svou je fakt lepší, přesně si myslím že ta poslední sloka to vystihuje, děkuju za koment a za názor.

Ó, a až nám popíšeš svoje pocity z nové lásky tak ti budeme závidět a budeme s tebou jásat , teď je to opravdu smutné.

loner: To přece nemůže jít! Ne, to si nedovedu představit.

Líbí se mi to a vystihuje to navíc můj vztak k tomuhle svátku.

Připomělo mi to moji oblíbenou z dětství: Tma jak v pytli, měsíc svítil, luh se sněhem zelenal... To mám ráda.

Makyna: Myslím, že naopak spousta rodičů bojuje do poslední chvíle a ten boj končí většinou až tou smrtí. Nedovedu si představit a ani neznám nikoho kdo by nad svým dítětem mávl rukou a šel dál svojí cestou. To by nebyl život, ale to peklo. Samozřejmě, že vím že pomáhat takovému dítěti je sebezničující a bezvýsledné, ale nemusí se snažit ho z něčěho vytáhnout, stačí žít s tím pocitem, že moje dítě někde přežívá a můj život by se změnil v peklo. Nicméně děkuji za koment a za názor.

Důležitá je ta víra v ní vyjádřená, vím jsou to jen chvilky, taky je mám, až žasnu kde se vzaly. Naštěstí jak přijdou tak odejdou a zase je fajn. Ale je moc hezky v té básni ten pocit v tu chvíli popsaný. Ne beznadějně.

Vždy si přečtu tvoji báseň a nechce se mi rušit tu atmosféru. SKVOST.