nějak vnímám nářek nad nedostatkem lásky, nepochopení, jinak stylem tvoje klasika

do té poslední věty bych nedávala to však, ale třeba by to změnilo malinko význam, který si jí chtěla dát, líbí se mi, taková "napěchovaná", tak bych to řekla, co nejvíce toho prožít, nejsme pánem svého času, čas je naším pánem(-:

na mě působí až tak chorobně, schizofrenně, není špatná

líbí se mi včetně závěru, protože občas to tak bohužel končí

mnohem méně se komunikuje, mnohem méně se v rodinách sdílí, ale záleží na každém z nás jak podlehneme, je celý ten náš svět poněkud beznadějný, viď, dík za zamyšlení, toto je asi třetí komentář, ty ostatní byli mnohem delší, tohle stačí )-:

no, není to nic závratně nového, ale je taková vzdušná, létající, snová, vždyť je to krásné se do toho vžít a chvíli se vznášet

mně to přijde nápadité a ač nejsem pivař tak tu orosenou sklenici vidím a s chutí bych se napila a vnímám tu atmosféru, vedro, zalezlý v chládku a studený mok, jediné nad čím se pozastavuji jsou začátky s velkými písmeny a čárky to bych nějak upravila

už nedávno jsi navodil takové téma, možná je to téma té sbírky, smutné, oproštěno patosu a to se mi líbí, vnímám bolest kterou vyjadřuješ a hezky se mi čte to dílko

jsi tak zvláštní zranitelný poeta, možná jsi duší největší poeta z nás všech, takový uzavřený, tichý a komplikovaný jako tvoje básně, vždy v nich hledám a nacházím, mám radši když píšeš ve slokách jako tady, musím uznat že k tomu závěru spěje tak dramaticky, sám závěr je dramatický a povedený, věta ...jsem jediný na planetě... je mi blízká

nevím komu dřív, tak všem všem moc děkuji snad se dostanu k odpovědím na nastíněné otázky, jen v rychlosti celé je to výmysl a inspirovaly mně jen ty akáty (-:

..jen střípky skel odrážejí tu věčnost...a spousta dalších myšlenek mě upoutala, musím uznat že rozesmutněla a určitě oslovila...vypustili duhu do řeky a zhnusili se...vážně mrazivé téma, nějak se dotýká beznaděje, ještě se k ní vrátím, ráda čtu takové verše, možná pro to uvědomění jak je mi vlastně hej

hele u nás už nejsou plaché, ale splašené, všechno divoce raší, úžasné, večer vypadá zahrada jinak než ráno, po dlouhé zimě se nám jaro přihlásilo s plnou vervou, haiku ti opravdu jde (-: zdánlivě jednoduché, ale mně často nějaká slabika přebývá nebo chybí...magnólie je kouzelná

jen jsem chtěla podotknout že vyvolala úsměv na mé tváři, je taková miloučká a čistá, tak asi

ta láska z té básně čiší, mohla by to být i próza, na první přečtení jsem to tak vnímala, ale ne, je to báseň "jedna báseň", vyvolává v mé mysli zajímavé obrazy, použil si zajímavé obraty a ten začátek je fakt originální

Sucháč: moc dík za písničku a vůbec (-:

Sucháč: to jsem někdy řekla??:-D, díky moc

loner: jsi milý, ale jo myslím že to má myšlenku, ale je to blbůstka, ráda tě tu vidím, hezký den

je asi moc osobní, přesto jsem ji přečetla, tak ať je líp

jo, to je milé

úžasné, musím se usmívat, napsala jsem kdysi něco podobného, ale bylo to dlouhé a krkolomné, tady je pár slov a stačí to (-: