že jsou tvá díla naprosto originální, jsou v nich obraty které čtu několikrát dokola, to je prostě fakt. Ale obsah těch děl to je něco neskutečného, kde se to bere v bytosti této básnířky? Tahle je bolavá až sem, každá řádka, každá sloka, nic co by bylo navíc a už ten název a nápaditost to je teda něco. Navíc tady se dá číst hodně mezi řádky, nechci pitvat tvoji bolest. Úžasné.

Mamka: ono to stejně nějak nejde (-:

Krásná skoro úvaha, píšeš jak jinak když jsi nejmladší, věř, že totéž jsem si myslívala já jako nejstarší ze sourozenců, to jen tak mimochodem. Jinak s těmi jablíčky to je úžasný nápad a co já jako matka. Hlavně ať jsou mé děti zdravé a šťastné, ostatně "jablko nepadá daleko od stromu" z každého jejich gesta, jejich vzletů, pádů, podoby, schopností, i neschopností. Vždyť jsou celí my. Já a nebo můj muž. Jako rodiče musíme být hlavně soudní. Vždyť ani ta jabloňka není dokonalá. Já ti děkuji, občas zapomenu a nadávám na ty svoje dětičky....

myslím že bych podobný dopis mohla kdysi k osmnáctinám dostat i já, je takový povzbuzující, motivující, vlastně možná jsem podobný i dostala, přesto a to je naprosto demotivující pro tebe, celý život tápu, občas si myslím že jsem skvělá a občas mám pocity které mi nikdo nemusí závidět, no ale ani v tom dopise to nevyznívá jednoznačně, čti si ho tedy denně, jako nějakou modlitbu, to abys opravdu měla plnou hlavu toho jak jsi jedinečná, je to milé, ať už jsi to napsala ty, nebo babička

zase schazuješ svoji básničku už v anotaci, je to nějaká lidská zrůda?, nebo se jedná o metaforu kterou jsem neprokoukla, nějak mi nesedí poslední řádka poslední sloky, nebo ji nechápu, ale ta básnička se mi líbí, akorát bych nechtěla být ona, i když ona to má asi jednoduché, je spokojená sama se sebou

líbí se mi když píšeš tímhle stylem, vnímám erotický podtext, ale vnímám i určitou odtažitost, jakoby nebylo cosi naplněno, nebo nějaké zklamání

chce ji číst pomalu, nehledat melodii a rýmy, ale ty skryté emoce, bohužel smrt patří k životu, asi popisuje co oipravdu teď prožíváš, je mi to líto (-:

(-: i to se stává

(-:

jo, potěšila mě a zahřála(-:

doslova se mi oči zalily slzami )-:

je to taková blbůstka ale vskutku milá(-:

dík za tvou laskavou moudrost, ta poslední ja fakt nej, dovedu si představit takové ty jednorázové ubrousky pod šálkem, v cukrárně dostaneme kafe se zákuskem a s tvým citátem na tom ubrousku

Sucháč:to určitě ne, asi už nepřicházim s ničím novým

na mě působí každá sloka, je to depresivní, končí to, končí všechno...rejdovák plamenů svíčky...studený blesk...míchá se ve sklence červeného vína...líbí

ten styl je prostě tvůj neměnný a ten obsah je sakra pravdivý

zamýšlím se nad tvojí básní, často přemýšlím jaké to asi bude, až přijde stáří, až a jak přijde ten poslední den

dokud žiji chci si číst
obrátí poslední list
ti co tady zůstanou
na moji knihu života
snad jejich slzy
pokanou

máj lásky čas...nádhera

líbí se mi jak chvíli kolem toho jakoby kroužíš a pak to napíšeš "natvrdo", ale tak hezky, moc povedené

vnímám to z té básničky, co bolí, to přebolí....ta druhá sloka se mi zdá opravdu povedená a působivá