jo, to já také jsem naivní a říkám si, že někteří jsou ti co opravdu chtějí pomáhat, chtějí být čestní, pravdomluvní, chtějí dělat všechno pro nás voliče, u nás v městečku to dopadlo tak půl napůl, ale když já jsem navíc taková spokojená, takže vím, že můj život bude hezký, ať tu bude jakákoli vládnoucí strana, tak asi to mám já, ale k volbám chodím

Zamila: moc ti děkuji, teď si jí čtu po více jak dvou letech, ano, ten obsah se mi pořád moc líbí, to jsem já a mé hodnoty, jsem šťastná že cca dvakrát týdně utíkám ze svého reálného života do světa koní, slámy, hnoje, lesních cest, ušmudlaného oblečení, dřiny a navíc do světa stejně postižených lidí, kde neřešíme shon, reklamu, nakupování, nová auta, tv seriály, pomluvy, do toho světa, který tu byl odjakživa...ten opravdový, pomalý, spjatý s přírodou a se zvířaty a s omamnou únavou z dobře provedené práce...dík

Zamila: jo, jo, to jsem byla nadšenec jako ty, teď to flákam, ale vždy se ráda vracím, dík :-)

Sucháč: No, no v neděli po ránu se mi líbí a je v pořádku že se nedáš a taky je v pořádku že tě čteme, no ne? ;-)

smutné...napsala jsi to moc dobře

Hm, nějak mi to nejde pod nos, v sobotu po ránu :-), no, neni to úplně špatný, je to nápaditý text, ale asi by to chtělo nějak upravit

jej, už běžím, skvělé, pozitivní a moc hezky čtivé

Hlavně myslím, erotika není jen sex a mně se na tý básni nebásni líbí že z ní vnímam tu spokojenost, tedy uspokojení, protože ty poslední dva verše jsou super a není nad pořádný sex po ránu :-)

první sloka je opravdu úchvatná, v závěru se opravdu také ztrácím

ale ano sluší, sluší
pro náš klid v duši
k času buďme hluší
vždyť dnes je stále dnes
co ještě přát si více
snad jenom ať dlouho
hoří naše svíce...
líbí se mi tvoje úvaha

ale vždyť to je také krásné, ne každý oběd je připraven s láskou

zajímavé, cosi mě nutí číst jí pořád dokola, je plná hvězd a o těch už toho bylo napsáno tolik že by se dalo říct naprosto otřepané, ale ne, uchopila jsi to hezky, a...také snívám o nekonečném vesmíru...

nejkrásnější druh šílenství...viď

Zamila: neskutečně ti děkuji že se probíráš i mojí tvorbou, čtu si ty básničky taky, pravda je tam pár škobrtnutí, možná...ale ta atmosféra se i mně líbí;-) velice děkuji, vážím si toho

asi podzimní, asi plná melancholie, ale určitě plná krásných veršů, za všechny...z chladnoucích cest ještě daleko je do vesnic...a ty slunečnice v závěru, nedávno jsem napsala básničku, která začíná... když slunečnice vedou na popravu...v mém okolí jsou teď plná pole takových slunečnic, jsou hnědé, hlavy skloněné hluboko dolů, jo ještě ten klavír je úchvatný

viděla jsem název, zaujalo, a ta mini je fakt úsměvná

Vrabčák z předměstí, Piaf, bane kdokoli jiný, třeba já, ty, ten konec je zvláštně drsný, nečekaný, nepoetický, pravdivý, je to takové smutné zamyšlení, možná se hodí do dnešního ponurého dne

Hm, já ti odpovím básničkou, kdysi jsem ji napsala a nikde neuveřejnila, úplně se mi nelíbí, ale vyjadřuje co si o tématu myslím

Tys ho znal?
Ne, není možné
byl to jen záchvěv
poznání

Ty žiješ, proto
neposoudíš
co zoufalství
k činu dohání

Ačkoli první zemře duše
chudák vlastně už mrtvý byl
když naposledy nadechl se
a vášnivě život políbil.

Vlastně znám pár lidí kteří sebevraždu dokonali, někdy stačilo více vnímavosti okolí, ale někdy cesta dál opravdu nebyla a kdyby tak těžká, přetěžká, vždy to byli lidé nemocní a to nejen psychiatricky, ve dvou případech to byla rakovina

Hm, tak to byl pan frajer, no je to zajímavý, nejdřív jsem myslela že to bude mít něco společného se "zipováním", tam by spíš srazil všechna auta co by dodržovala pravidla, on je nezná, nikde a nikdy, jde si tvrdě za svým...ano? No, v dnešní společnosti má ale šanci, tu největší, bohužel, je mu fuk co svědomí, je mu ukradené všechno to co je nám nejcenější, vlastně je mi ho líto, ale zase...ty prachy, tu bezohlednost, tu sebejistotu aspoň na chvíli, dokud by mi z toho ze všeho nebylo zle

bylo by zbytečné rozvádět to do mnoha vět, takhle se ti to opravdu povedlo a myslím že si to založím aby mě to chvilku doprovázelo