Já mám ráda to co v tobě dříme poetického, nemyslím že je to ještě úplně dokonalé, ale je tu jeden fakt! Vzpomněla jsem si na tvoji básničku "Milovat neznamená si malovat", nějak mi něčím kdysi utkvěla v paměti. Dnes jsi napsal tuto báseň a od té předtím je to velký posun :-) Myslím že si tě múza zase vyhledala, přečetla jsem si znovu básničku a opravdu se mi líbí. I přes ty zvláštní nepravidelnosti rýmování, ale to mně právě na poezii vůbec nevadí.

Úplně bezvadná, je o hledání sama sebe a já bych ve spoustě životních obdobích napsala tu samou, mně se moc líbí a navíc já zrovna mám ráda lidi kteří "žijí několik životů" v jednom. ale to už je na "pobesedování":-)

jako vždycky, plná humoru a energie

Ta je fakt hezká, dalo by se říct milá a příjemně vzrušující a hlavně mně moc hezky při čtení plynula

V tvých básnička se skrývá tvé životní moudro, takové to které získáváme, životem, líbí se mi tvoje cesta a tvoje filozofování

No nakonec to co bylo ještě nedávno scifi, to je dnes běžné, ale tohle už by bylo asi moc :-), každopádně mě to pobavilo

Je fakt napsaná působivě a aniž bych četla komentáře hned jsem věděla o čem je, povedla se ti

aha :-) no první sloka i mně byla jasná, ale pak už jsem nedovedla domyslet to pozvání na skleničku a najednou verše jak vystřižené z čínské poezie a ve finále stav přítomnosti, no já jsem se v tom prostě zamotala, tedy asi díky neznalosti

tvoje poezie je z nitra a dotýká se ho, a ten křik, ten jde také z nitra, z bolavého, rozervaného, zoufalého, jsi nádherný poeta

aha, jsem z ní celá popletená, trochu mi připomíná básničku-Tma jak v pytli, měsíc svítil, luh se sněhem zelenal...a myslím že tak ji chápu správně, vždyť ty ani nevíš kam si šel :-) skvělý nápad

všem mým věrným čtenářům patří dík a přeji taková fajn rána a takové fajn dni

kmotrov: jasně a tím doplňkem jsi trefil hřebíček na hlavičku, je to na debatu... ale krátce...při té hudbě trochu líné snad dlouho ještě smutná nebudu...

nekopíruješ náhodou někoho ;-)

jo, takový bez přetvářky, ale vůbec ne bez citu, líbí

jo, náhodou je to docela líbivá básnička o docela nepříjemné situaci, žádný fňukání, prostě je to tak jak to je

Určitě první sloka je povedená, originální, jen dumám nad tím koncem, buď by mohlo být slovo jaké jsi užil v nadpisu, nebo bych rozdělila z tebe třesení

Hej, žádný slzy!!! Můžeš si dovolit úplně všechno, dokud to tělo dýchá, tedy žije, úplně všechno, nenech se zmanipulovat, okolím, společností, morálními předsudky, či konvencemi a už vůbec ne partnerem, žij, tak jak dokážeš a jak ti to tvoje tělo dovolí, tohle je přesně voda na můj mlejn, nedej se, protože tohle tělo máš jen jednou a tenhle život žiješ teď a tady, nic a nikdo ti nevrátí ani vteřinu

vlastně, čtu ji pořád dokola a čím více se dostávám mezi řádky tím více se mi chce brečet

Hm, ten závěr je nejvíc, na ten si určitě ještě dnes vzpomenu...Tiše víš-to se ti povedlo

Je zvláštně křehká a moc se mi líbí