c, c, c , no ták :))) až tak? :)
pěkné to je, moc :)

Amelie M.: Jednou...stálo mne to 70 Kč ....byla jsem pohotová a rychle do 5 sekund vše pochopila ....takže v poho... :)))- já tomu říkám životní zkušenost...ne debilovina, ale nechtěla jsem zbohatnout, ale dozvědět se něco o těch "slavných" věštcích :)) Už jenom to věštění se svým způsobem "podvod" a pak ještě ty prachy za to ....no, nechtěla bych být věštkyní, byla bych přímo čarodějnicí a za to se kdysi upalovalo, jen škoda, že se pak začaly házet do jednoho pytle i nepohodlní lidé...

zajímavě zpracovaná...

ano

poslední sloka mne upoutala nejvíce...
pěkné

:-))))

dobrý..., dobrý...
každý si to musí vyzkoušet :)

vanovaso: děkuji za pěkný a rozumný komentář... jo, autista není asi to pravé ořechové...já vím.

první řádek mi připomněl DDD, tak píše on. Pak ty jednoslovné řádky mi osobně nevadí, jak už jsem podotkla. Sebe, nebe - už jste tu probírali, taky mi to nevadí...v tomto kontextu je to dobře zakomponované - nezní to vůbec lacině...

Druhou sloku ohodnotím emotivněji - co ve mě vyvolala : pochybnosti, že přece nemůže být jen ta zpropadená realita - musí existovat i zázraky...ale jenom ty, které plní padající hvězdy :)))

moc krásná.

Devils_PIMP: Jedno slovo dokáže říci víc, než tucet vět..., nejen v poezii...

chápu, že toto může hodně bolet...

fíha...realismus, frašku za fraškou (flašku za flaškou)...aj se mi chce najednou navštívit nějaké divadelní představení :)

k nule se musí člověk dopracovat? Já myslela, že nulou jsme všichni....:)
Vona teda ta nula je asi největší dřina...koukám.

souhlasím se Sucháčem a možná budu taky nakukovat přes rameno :)

Sucháč: Děkuji.

Yana: Blázni a autisté :)))

Sucháč: Díky.

Yana: Děkuji...
když autista neví, vo co je ochuzen, pak je mu to jedno...a je šťasten...

Co máš pořád s hledáním mozku v té tvé básni? :)))
A pro mne je to báseň! Ať si kdo chce, co chce...

No, samozřejmě úplně nejzajímavější : "je pořád tam, kde právě je" ...to je moc šikovné.

Moc pěkně zajímavé :)

a já tvrdím, že by otcové měli u porodu bývat. Ne každý je oporou... ale alespoň vidí, co si ženský vytrpí. Není to fakt sranda, ale pak už ty mimča, to je parádička...jo, mateřství je to, co nám vy muži můžete , ale i nemusíte závidět. U nás byl druhý porod zadečkem, takže horší, než první... ale co, už to mám za sebou nějakých sedm a půl let, takže už je to v poho :)

Začátek tvrdě feministický, takový jaký by nás muži chtěli možná mít - soběstačný, rozhodný ... prostředek s erotickým nábojem ...to už jsme zasejc jenom slabé ženy....a konec? Když už teda nejsme nic jiného, než ty " ženy" ...tak si alespoň můžeme s muži hrát? :)))))


pěkné to máš.