pro celou tu dobu...

...

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

......je barevný ....

... myšlenky spojený jedna do druhý ...

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

?!?

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

momentální pocit...

Tahle vznikala když jsem seděl v noci na kraji lesa poblíž Osla a díval se na osvětlený Holmenkollen... Jedna z nejhezčích scenérií, kterou jsem kdy spatřil...

S kým?? Těžko říct... ;)

... tahle už je taky docela odleželá ...

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

život je tragikomedie...*

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.