K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

Každý by měl být věrný svému vlastnímu tempu...aneb: Vše má svůj správný čas!

Inspirováno básní "A noc je nahá černoška" ze stejnojmenné sbírky textů Jiřího Suchého.

Rozhodl jsem se rozšířit nám veršotepárnou navržená schémata sonetů o další typ, vždyť i Baudelaire psal jinak. Takže je tu Shaneovský sonet s formou ABAB CCDD EFE EFE. Vlastně Puškin říznutý Lentinim.:-P

Verše pro kamarádku k dnešnímu Lásky svátku.

Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...

(I.N.)dvojitá miniatura(?) ..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"

nic nevzdávám...

mé tajné přání (momentálně se netýká nikoho konkrétního)

nás spojuje...

Věnuji všem(včetně mě), které tu a tam bodne osten žárlivosti - i jako povzbuzení k tomu, že se nad tímto démonem dá zvítězit!!!

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Ach ty moje romantické úlety...

(I?a I?) hmm....

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Nějak na mne působí podzimní nálady...

Původně komentář k jedné básni i zde píšící autorky, teď povýšen na dílko...Zdálo se mi být mi velkým luxusem nechat deset slok ležet ladem někde vskrytu.;o)))