*

Volná forma.

Věnováno...

...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...) ...věnováno...

Volná forma.

ani nevím, co mě to popadlo, některé slovní obraty nejsou extra ale já si prostě hrála :)

***

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

i po letech...

já nevím

Zní to trochu jako zpověď mimozemšťana :)

básnička stará asi 2 roky. Inspirována úžasným člověkem, který mě tehdy velice pomohl a já pochopila, že ho nemohu a ani nechci nijak vázat...

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

Proč já tak mladý, jen šestnáct let, mám opustit již tento svět? Nejsem Vaše štěstí, můj rytíři De Grieu.

... klínovým písmem

Pondělí, 13. července, svátek má Markéta