|
jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...
|
|
... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/...
//Zasloužíš... a ty to víš.//
|
|
...............když má člověk v duši mraky, napadají ho různé věci ....naštěstí nakonec vždycky vyjde slunce ...:-)
|
|
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
|
|
...
|
|
ta báseň se tak jmenovat nebude, každopádně po tom co jsem si ji jen tak pro sebe přečetla nahlas, jsem přišla na to, že je to dokonalý souhrn mého žytí...
P.S.:žytí píši schválně tak jak píši, tvrdost "y" v tomto slově totiž naznačuje i tvrdost situace jím označené...
|
|
!
|
|
královna zhuleného času, dá si snídani a může jet
|
|
Ze sbírky: "Uvadlá květena"
|
|
(...říjnový pokus...)
|
|
tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád
|
|
nechám na vás...
|
|
je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín
|
|
Není to o škole,a v podstatě ani ten tahák není skutečný...
|
|
.... zamyšlení těsně před usnutím...
|
|
...malé ohlédnutí....před třiceti roky.....
|
|
Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)
|
|
věřit nebo ne?? Nevím... ;)
|
|
Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.
|