K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

To je můj příspěvek ke smutnému výročí velké války. Nenávidím války.

Apollonský= krásný, kyklopský= velký... jen pro ty, co by třeba neuměli číst mezi řádky...:-) --- kritiku snesu ---

..

Příběh dvou přátel, kteří zjistili co k sobě cítí příliš pozdě... "...Bylo pro něho strašné těžké jí neodpovídat, ale nechtěl, aby se kvůli němu trápila. Myslel, že takhle na něho zapomene snáz. Ale teď byl rád, že tu byla. Cítil se strašně a potřeboval někoho, kdo by ho podporoval..."

Realita bývá krutá...

..jako vzpomínka..

Každý jsme sněhová vločka.Jako ona čekáme na to kdy se změníme na kapku vody

:-)

skoro skutečnost?

Jak těžce se odchází od lidí,které miluješ.

I takhle někdy život končí

...

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.

Reflexe

První se sbírky povídek spojených osamělostí aktérů vymykajících se normálu, kteří se potkávají a míjejí uprostřed nočního města, kde v dálce s otevřenou náručí stojí non-stop obchodní dům...

opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.