... nic extra ... ale na to že jsem ji vymýšlel z hlavy jednou cestou od autobusu ...

Věnovaná. On ví, já vím, vy snad ani vědět nemusíte.

nebo-li Osudová Žena

Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého.

Jedna představa....o tom, jaká může láska být. E

... tuhle jsem sem ještě nedával ... doufám ...

možná na ně mám alergii nebo z nich mám trochu strach...

Bláznivé veršíky, které mne napadly při prohlížení idilických obrázků z tropických krajů, četbě veršíků severky a čarodějky , /což jsou dvě skvělé holky a nadané básnířky z literu/ a vzpomínce na neznámou krásku, kterou jsem zahlédl z tramvaje...

Je pro vás také tak nebezpečné poslouchat hudbu?

Naivní....

Krásné je snít o lásce...

*

Opět jedna ze starších....Je to doznání dívce, která ho nikdy nečetla a nikdy číst nebude. Trefnější by bylo napsat smutné doznání. E

váhám, váhám, dát to jsem? zdá se mi to? je to sen? … prosím, buďte shovívaví ...

hodně pro mě znamená

Život se opatrně plíží dál a smotává svět do spirál... Pro Absolutera, 7.2.2006

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

... miluji tě, Funíku... :)