Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Romanťárna po dlouhé době :)

Tak jsem se zas ozvala:-)

pro dnešek raději nekomentuji

občas moc přemýšlím...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Na displeji tvé číslo a my spolu...tak daleko, tak blízko

Jsem malý motýl, aneb nic ve světě zvaném "Láska"

L je ... všechno

už jste se někdy pokoušeli políbit přes zamlžené sklo?...:-)

...jj..jak se já vždycky změním...každá láska je jiná..a pokaždé je jiná i ta, co ji prožívá...

"Vulpes non iterum capitur laqueo." (Liška se nadá chytit dvakrát, latinské přísloví) Bez ohledu na latinské přísloví, je to pohrávání si s Exuperyho Malým princem, respektive kapitolou Malý princ a Liška. Určitě znáte.

Pojď za mnou do spánku miláčku, celou věčnost tu se mnou buď,

prostě je moje nejoblíbenější...a tak strašně staráááá:D

Věnováno...