|
... ale tak snadné to opravdu není ...
|
|
z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...
|
|
někdy to jde líp, někdy hůř, ale musí se jít dál!!!
|
|
...
|
|
a proč je to on, kdo mě nechce? smutné...
|
|
Znáte onu větu "mám tě hrozně moc rád/a, ale zůstaneme jenom kamarádi"? Já rozhodně ano, a to dost bolestně. Tahle báseň je o tom pocitu - a jakési třinácté komnatě, kterou otevírá...
|
|
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
|
|
... múza byla někde daleko, slabší to je. :-)
|
|
Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...
|
|
Utvořte si vlastní názor.
E
|
|
Věnováno...
|
|
Stará šuplíkovka.....ale nutí k zamyšlení.....kolik se toho změnilo?
E
|
|
Poslední sbohem, než se k sobě otočíme zády. Poslední vzpomínka na dotek čokolády... 4.5.2006
|
|
Tohle snad ani není báseň..rým dost pokulhává, vím. Je to jen proud myšlenek, které by možná měly patřit jinam. Jen takový pokus o vyjádření hořkosti setkání dvou lidí, kteří znají jeden druhého jako svůj život a najednou jakoby se neznali..a možná, že opravdu neznali
|
|
komentáře potěší .. víc nevím, co napsat. :o)
|
|
...měl křídla...jako ty;-)
|