„Nejhorším hříchem vůči našemu bližnímu není nenávist, ale lhostejnost.“ Shaw George Bernard

....

potřebovala bych ji

chtěla jsem tančit...a pořád chci:)

Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!

...právě těm smutným očím, který se na mě pořád dívají...ze zrcadla... http://www.youtube.com/watch?v=p62rfWxs6a8

Z nevratných stop po růžovém vínu, ve skořápce z mandlí zhoupnu se na vlnách... Za tebou, po cestě na pevninu... odnes mě, prosím, ať nemám strach. .....jmenoval se Maher.

.

... až půjdeš cestou splněného přání, nachvíli zastav rozběhnuté kroky, ... a vduchu pohlaď prošlé roky, kdy zaplakal jsi ránem svého dospívání .. / Motto z naší, dnes již prehistorické, stužkovací pozvánky

-

psána v rozmezí od jedenácti do jedné v noci:)...před koncem školního roku, kdy jsem se topila v učení...takže vzpomínka na školu...

Trapně optimistická :-)

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

....ty má v očích občas každý z nás .....

Poslední pro něj... Já jdu dál!

...

Spočítej svý hříchy...