žádnou konkrétnost nehledejte, jen pocity

Už čtyři roky jezdím vlakem tam a zpět.

Moje pantheistické záchvaty..:-)

Nostalgická básnička o konci života..

Dnešní nesmyslný výplod mé mysli mě utvrdil v tom, že posledních pár dlouhých dnů postrádám veškerou inspiraci (je možné, že jsem ji nechala v hospodě, kde už jsem se nějaký pátek neukázala) tudíž si dávám pauzu..

Na začátku, u konce

ne nemá se to rýmovat, píši co a jak cítím.

..teprve až se smíříme se všemi variantami problému a připustíme si i nejhorší fáze, pak se stává, že něco zabrání zkáze..

Co s člověkem udělá jedna myšlenka. Příváže si nás na pomyslné vodítko, a pak nás celý den vede álejí jisté emoce. Pak jen poezie vyjádří vše ostatní.

věci co se neříkaj .... se píšou

sama sebou? Jako dříve?

archív - duben 2009

13.3.2010

...čarodějko