|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)
|
|
...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)
|
|
Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)
|
|
jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)
|
|
tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)
|
|
...a tak než abych tvrdě pracoval na změnách ve svém reálném světě, což může trvat dlouho a musím při tom překonávat nepříjemné překážky, mohu se pomocí několika kliknutí dostat, alespoň na čas, do těch „lepších“, virtuálních světů...
|
|
po dlouhé době zpět, aby mohla zase zmizet...
|
|
O přetvářce a ztracených snech. Růžový kvítek plující v oceánu by měl symbolizovat slzy a smutek, co nikoho nezajímají, ale jsou tu s námi pořád. Prosím o názory
|
|
Parafráze několika básníků. Trochej, variace na rondeau.
|
|
...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...
|