|
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
|
|
.... Adios, mi amore, adios...
|
|
******
|
|
Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......
|
|
(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???
|
|
komentáře potěší .. víc nevím, co napsat. :o)
|
|
Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...
|
|
neprohrávám. rovnou se vzdávám. je pro mě důležitější přátelství. který bych svým vyznáním zničila. dusim to v sobě. a věřim v lepší zítřek.
|
|
Mé bolestné (ač platonické) velké lásce
... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu
|
|
Na branku duše buší splín,
jemuž se člověk nezbrání,
bláhové srdce marně sní
o novém Lásky shledání...;o(
|
|
"lásku"....?!
|
|
***
|
|
Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…
|
|
... toho dne jsem dostal košem ... takže chápete proč je taková ... veselá ...
|
|
30.6.2013 15:27
|
|
...další "Matějovská"...aneb dobrý služebník, špatný pán.
|