Neslyšná planina 2/Jezdec

Zdálo se ti o měsíci
Koupal ses v jeho dotecích, které studily jako lednový sníh
Tišily tvé srdce rozbouřené strachem a propadlé temnotě
Hojivá zima hladila a chlad šeptal svá vyznání…

Nh äel erre o almu
Aataeh o’nï
Ems…

Pro Tebe, Důvěřivý,
všechny meče klesnou a květiny budou láskou plakat
Čas se zastaví a poprvé pohlédne do očí Pravdě
která na sebe vzala Tvoji podobu a přichází bojovat
Neboj se o Světlo, spí ve Tvém srdci
Hledá Tě a zachytí Tvůj pád
jakmile budeš dostatečně ztracen

Urej dniww wjidh
Äel mnu or imü

Já jsem vidění povoláno Neznámem
by vzkříšena povstala moc Tvého poslání
a za zpěvů průzračných bystřin a těch
jež se nikdy neskloní před lží a strachem
Pochybnost bude zničena navěky smělostí, jíž jsem Ti vdechnul

Ivuio rehha öjv n’ryy
Adwee hdeö j
Orëë ndewh zgï

Procitáš a na tvářích Ti uvízly perly žalu
Víra Ti z nitra odtéká dalšími slzami
Stíráš si je a nedůvěřivě hledíš na své dlaně
a ty kapky se mění ve skutečné obrazy života
kde vládne srdcím Láska tvořící slova pouze naplněná
a činy pouze statečné
Život, ve kterém Radost zdrtí bolest a Temnota poklekne před Jasem

Máš nás ve svých rukou
Cváláš na koni Osudu, nedopusť, aby klopýtl
Nevrátíš se
Směřuješ k místu utkanému ze stříbra
Země se propadá, avšak Tobě narostou křídla
jakmile to pochopíš…