10.12.2009 0 985(7) 0 |
Kolik staletí v kronikách očí našich rodů
příběh který prožíváme při světle svíček se předává
jejich plamínky s jiskrami dívčích očí se misí
když muž stakatem srdce serenádu bubnů rozehrává
jen polibků doteky smí přehlušit jí
Pojď a buď krásnou v očích mých
Já na stráži, od teď až na věky zde budu stát
Jen ruku v ústrety mým dlaním nabídni
Protože Ty jsi autorem příběhu našeho
v kapitole této knihy Duhové
Vlásky dnes jakož i dne předešlého,
já hladím s pocitem štěstí, jehož Tys příčinou
princezno ze severu...
příběh který prožíváme při světle svíček se předává
jejich plamínky s jiskrami dívčích očí se misí
když muž stakatem srdce serenádu bubnů rozehrává
jen polibků doteky smí přehlušit jí
Pojď a buď krásnou v očích mých
Já na stráži, od teď až na věky zde budu stát
Jen ruku v ústrety mým dlaním nabídni
Protože Ty jsi autorem příběhu našeho
v kapitole této knihy Duhové
Vlásky dnes jakož i dne předešlého,
já hladím s pocitem štěstí, jehož Tys příčinou
princezno ze severu...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
severni vítr je někdy fajn... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : půlnoční stop...
Předchozí dílo autora : Yasmine...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
AutumnCollection [17], Letadlo [9], Z jiného světa [9], Namor [9], nic moc [7], Majky [6], Baru [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)