 30.11.2009 1 1075(8) 0 |
Den mi končí ránem
a začíná večeří.
Už nejsem svým pánem
a nikdo mi už nevěří.
Ani kapka respektu
mi nezbývá,
a podle všech aspektů
jsem duše bláznivá.
Nikdo mne nebere,
šanci mi nedá.
Jen alkohol zabere,
trochu náladu zvedá.
Co počnu si?
Já už jsem ztracený,
nikdo mne nemusí
a je mnou zhnusený.
a začíná večeří.
Už nejsem svým pánem
a nikdo mi už nevěří.
Ani kapka respektu
mi nezbývá,
a podle všech aspektů
jsem duše bláznivá.
Nikdo mne nebere,
šanci mi nedá.
Jen alkohol zabere,
trochu náladu zvedá.
Co počnu si?
Já už jsem ztracený,
nikdo mne nemusí
a je mnou zhnusený.
30.11.2009 - 15:07Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co počnu si? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co z toho mají?
Předchozí dílo autora : Pitomost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
